Hlavním tématem diskuzí nejen blanenské veřejnosti je nyní doprava v centru. Město aktuálně svírají na hlavních tazích dlouhodobé uzavírky…
Jak aut přibývá, je doprava problém ve všech městech. Blansko je v nevýhodě, že má v podstatě jen dvě hlavní trasy. Průjezd centrem nebo po ulicích Svitavská a Poříčí. Když je na některé z nich uzavírka, tak je druhá logicky přetížená. Průtah na Svitavské a Poříčí je hlavní dopravní tepnou a nyní jsou na něm dvě uzavírky. Kvůli stavbě kruhového objezdu a silničního mostu přes řeku Svitavu a také stavbě rondelu na křižovatce před Sportovním ostrovem Ludvíka Daňka. Navíc je kvůli kompletní rekonstrukci sítí zavřená dlouhodobě z velké části také ulice Brněnská na Starém Blansku.

Řada lidí se ptá, proč se například nový kruhový objezd u lázní nestavěl v jiném termínu?
Už byl v plánu před několika lety, kdy se budoval na krajské silnici nový průtah městem. Někteří místní se proti kruhovému objezdu, který má nahradit nebezpečnou křižovatku ulic Mlýnská a Poříčí, postavili a odvolávali se u krajského úřadu. Ten na základě jejich námitek zrušil stavební povolení. Projekt se upravoval. Současný termín jsme zvažovali, stavba ale nešla odložit o půl nebo o celý rok. Příští rok totiž bude výluka na trati kvůli rekonstrukci železničního koridoru. Po městě se bude pohybovat velké množství techniky a nákladních aut. O rok později se zase chceme pustit do demolice a stavby nových lázní, takže nový rondel před nimi bychom museli odložit až na rok 2025. A to jsme nechtěli. Proto se staví nyní.

Nové kruhové objezdy v ulici Svitavská a Poříčí mají být hotové letos do konce listopadu. To samé práce v ulici Brněnská. Pak se řidičům výrazně uleví?
Ano, přesně tak. Chápu, že nadcházející tři měsíce budou pro motoristy v Blansku šílené. Udělali jsme ale maximum, aby to bylo co nejvíce schůdné. Objízdné trasy naplánovat jinudy nešly, protože okolní ulice, které by připadaly v úvahu, neměly dostatečnou kapacitu. Rozhodovali o tom policisté a dopravní úřad. Uzavírky jsme konzultovali také s Ředitelstvím silnic a dálnic ohledně prací a uzavírek na silnici I/43.

Na druhou stranu se ale rozjela stavba přemostění na Staré Blansko, o které se desítky let jen mluvilo…
Také kruhový objezd u lázní výrazně odlehčí dopravě v centru města, protože současné křižovatce před lázněmi se spousta motoristů vyhýbala. Ve směru na Brno se často odbočit prostě nedalo kvůli hustému provozu. Věřím, že lidé to i přes nynější komplikace budou vnímat pozitivně. Podaří se dotáhnout do konce klíčové dopravní stavby, které budou sloužit desítky let a výrazně zlepší dopravní situaci ve městě.

Od dopravy pojďme k největší investici města. K výstavbě nových krytých lázní. V jaké fázi je nyní projekt?
Připravuje se prováděcí projektová dokumentace. Lázně budou rozdělené na dvě na sobě nezávislé části. Plaveckou s bazénem s osmi dráhami a posuvným dnem, které je klíčové pro výuku dětí. Bazén bude mít parametry pro pořádání plaveckých soutěží. V relaxační části pak budou prvky wellnes. Staré lázně by se mohly začít bourat na jaře roku 2023. Do té doby budou v provozu. Stavba nových má pak trvat odhadem rok a půl až dva.

Zatím poslední odhad nákladů byl 330 milionů korun. To je obrovská suma. Je město velikosti Blanska schopné takovou investici pokrýt?
Blansko je v současnosti v dobré finanční kondici. Míra zadlužení je minimální. Půjčeno máme na centrální zásobování teplem, ale splátku pokrývá pronájem soustavy kotelen. Dále pak máme úvěr 60 milionů na přístavbu Základní školy TGM, ale zatím jsme z něj čerpat nemuseli. Na účtech máme asi 75 milionů korun. Počítáme s tím, že více než 100 milionů v dohledné době získáme za prodej městských pozemků v areálu bývalých skleníků na Poříčí, developerovi v sídlišti Písečná nebo v průmyslové zóně. V posledních letech jde zhruba třetina peněz z celkového rozpočtu města na investice. To je nějakých 150 až 170 milionů ročně. Kdybychom z toho dva roky po sobě uvolnili po 50 milionech na lázně, plus dotace, tak je to vše ufinancovatelné. Samozřejmě nevíme, jaké budou ceny materiálu a prací, které letí raketově vzhůru. Je možné, že vyskočí na dvojnásobek nebo výš, a to už by byl problém, pouštět se do stavby lázní za třičtvrtě miliardy.

Velkým tématem je také boom bytové výstavby. Zájem o byty a pozemky je v Blansku stále obrovský…
Odhadujeme, že během sedmi osmi let bude s tím, co už se nyní dokončuje, v Blansku zhruba sedm set nových bytů. To je hodně. Jedná se o bytovou výstavbu soukromých developerů. V sídlištích Písečná, Sever, Zborovce, v Dolní Palavě, na Starém Blansku, na náměstí Svobody nebo v blízkosti bývalé Metry. Pohl se i projekt bytů ve výškové budově v centru Blanska. Rodinné domky jsou otázkou spíš okrajových částí Blanska, ve kterém pro ně není dostatek pozemků.

Má ale Blansko na takovou výstavbu dostatečnou infrastrukturu?
Na počet nových bytů, které jsem zmínil, tak ano. S kapacitou ve školách nebude problém. Ten samozřejmě nastane v podobě zatížení dopravy. Další navyšování výstavby ale už nebude žádoucí. Poptávka je přitom obrovská, výstavba však musí mít hranice. V sídlišti Písečná bylo podmínkou města na straně developera například vybudování dvou tříd mateřské školy.

S novou výstavbou jde ruku v ruce problém s parkováním. Ten už je citelný nyní ve starší zástavbě. Developer sice musí dodržet a zajistit zákonem stanovenou plochu pro parkování, ale rodiny mají často více aut a v ulicích Blanska je to znát…
Při revitalizaci starších blanenských sídlišť se snažíme tento problém řešit. Po úpravách tam vznikají nová parkovací místa. Jako například nyní v sídlišti Zborovce. Do budoucna jsou samozřejmě otázkou parkovací domy, ty ale podle mého nejsou v příštích několika letech ve městě reálné. Uvidíme také, jak se v budoucnu vyvine legislativa ohledně elektromobility, třeba počet aut postupně zreguluje.

Ve městě veřejnost hodně řeší také areál bývalých skleníků v ulici Poříčí. Tam má developer postavit obchodní centrum. Projekt se ale táhne už léta…
To je pravda. Nebylo to ideální. Stavební povolení je už ale vydané a nyní je na developerovi, aby splnil podmínky. Kritiku tohoto projektu samozřejmě vnímáme. Zmíněné území bylo ale značně složité. Se spoustou vazeb a břemen. Zemědělci, kteří na městských pozemcích podnikali, chtěli za torza skleníků pro nás neakceptovatelnou částku vzhledem k jejich stavu. To bychom ve veřejné správě neobhájili. Na druhou stranu, kdyby měli platit plný tržní nájem, tak to také nikam nevedlo. Nedohodli jsme se a území se zchátralými stavbami by bylo zablokované na hodně dlouhou dobu. Majetkově se s nimi vypořádal právě až developer. Zmíněné území využije pro výstavbu obchodů. Že tam bude další obchodní řetězec? To je věc poptávky nakupujících. Budou tam ale i další obchody například s oblečením a obuví, které v Blansku chybí. Věřím, že to bude fungovat a nabídka služeb se rozšíří i pro lidi z okolních obcí a nebudou muset za nákupy jezdit až do Brna.

Skončilo léto. Blanenská nádrž Palava byla v horké dny v obležení. Zázemí ale podle řady návštěvníků neodpovídá 21. století. Zchátralé toalety a sprchy, polorozpadlý areál minigolfu. Co s tím?
V posledních třech letech jsme se soustředili na dopravní stavby ve městě, střed města a opravu blanenského podzámčí. Na klidové zóny samozřejmě zapomenout nechceme. Kromě rozsáhlé revitalizace zámeckého parku připravujeme také projekt rozsáhlých úprav v rekreační oblasti Palava. První etapa možná přijde na řadu ještě letos na podzim. Palava je svým způsobem konkurence blanenského akvaparku, tím ale nechci říct, že má zůstat zanedbaná. To v žádném případě. Je v krasné přírodě a kousek od centra. Chceme, aby tam časem bylo odpovídající zázemí.