Minigolf v Josefovském údolí, chata u Habrůvky či srub v lomu u Šošůvky. Stavby, které v uplynulých letech vznikly načerno na území Moravského krasu. Problém však není jen s takto křiklavými příklady. Protože přímo v obcích už často není místo, staví se domy na Blanensku stále blíž k lesům.

„Některé z těch staveb postavených načerno ještě stále nejsou dořešené. Třeba srub, který postavil jeho majitel bez povolení v přírodně zajímavém lomu u Šošůvky. Přestože ho má zbourat, nic se neděje. Kauza je totiž u soudu,“ přiblížil šéf Správy chráněné krajinné oblasti Moravský kras Leoš Štefka s tím, že srub narušuje krajinný ráz.

Chráněné území

Pracovníci z Moravského krasu jsou v této době zvlášť ostražití. Krajinu mnohdy musí chránit i před stavbou rodinných domů, které zasahují až k hranici chráněné krajinné oblasti. „V obcích připravují územní plány a chtějí stavět na svých okrajích. Problém je, když tam má stavět firma, která chce na co nejmenších pozemcích postavit co nejvíc domů. To se děje nejvíc v jižní části Moravského krasu, směrem od Brna,“ sdělil Štefka.

Že obce stojí o svoje rozšíření, potvrdil Pavel Konečný z blanenského odboru životního prostředí. „Čím víc lidí bude v obci žít, tím více peněz získá z daní. Stává se tak, že se domy blíží k lesům a my pak posuzujeme, jestli dát souhlas k tomu, aby mohly být v ochranném pásmu lesa, který čítá padesát metrů,“ řekl Konečný.

Do padesáti metrů od lesa tak stojí třeba domy ve Svinošicích. Poblíž lesa se začíná stavět také téměř třicítka domů v Bukovině, kde některé domky z původního plánu odbor životního prostředí nepovolil. Desítky rodinných domů mají vzniknout i nad Blanskem, přesněji v části Češkovice, a pak dál směrem na Obůrku. „Když už výjimku uděláme, trváme na tom, že domy musí stát minimálně pětadvacet metrů od lesa. Mohou je totiž ohrozit stromy při vichřici nebo při těžbě,“ dodal Konečný.

Povolená hranice

Souhlas ke stavbě, která má stát méně než padesát metrů od prvních stromů, nedají pracovníci Školního lesního podniku Křtiny. „Tato hranice má smysl. Stromy mohou nové domy ohrozit, navíc tím zabráníme i tomu, aby lidé přijížděli domů přes les,“ upozornil Pavel Mauer z podniku.

Stavba téměř třicítky domů odstartovala nyní v Bukovině. „Víc jich ale neplánujeme. Nepřejeme si velký stavební boom jako je v Březině či Bukovince,“ sdělil starosta Bukoviny Jiří Hynšt.

Čtyřicet nových domů v Bukovince již stojí. „Vedení obce chce tuto část dědiny uzavřít, aby výstavba nepokračovala dál do přírody. Tento záměr jsme vyjádřili také změnou územního plánu. Také jsme vydali rozhodnutí, že nebudeme stavět směrem na Jedovnice. Přišli bychom tak o krásný koutek, kde stojí hájenka, vede tam cyklotrasa a často tam chodí lidé na procházky nebo sportovat. Starousedlíci ale nesouhlasí a stěžují si u soudu,“ nastínila starostka Bukovinky Marta Pořízková. V této části vsi chtějí někteří tito lidé stavět, přestože tam nevede obecní cesta ani inženýrské sítě.

Nové domy také zabírají zemědělskou půdu. Potvrdil to předseda Okresní agrární komory Kamil Vystavěl. „Je to problém téměř každé obce. Zemědělské půdy ubývá, v některých případech přicházíme dokonce o jednu z nejkvalitnějších půd, třeba u Sebranic, kde nyní stojí továrna a parkoviště,“ popsal Vystavěl a upozornil, že čím méně bude na Blanensku zemědělské půdy, tím více bude ubývat zemědělské produkce. „Budeme pak závislí na dovozu a tím i zranitelní,“ do­dal.