Přes dvě stě let stará ručně kreslená mapa je jedním z největších exponátů Lichtenštejnského muzea ve Vídni. „Má rozměry asi sto sedmdesát krát sto devadesát centimetrů. Je to unikátní velmi přesně zpracovaný dokument. Jedná se o první mapu Výpustku s řadou velice cenných poznámek, která popisuje jeskyni před více než dvěma sty lety," řekl Zajíček, který pracuje ve Správě jeskyní České republiky v Blansku.

Nevšední projekt

Právě Lolova mapa Výpustku stála na začátku jeho projektu, kdy se snažil dát dohromady historické mapy jeskyní na našem území. Po pátrání v archivech a v pozůstalostech krasových badatelů i práci přímo v terénu dokončil Zajíček po dvou letech knihu Jeskyně České republiky na historických mapách. Ta se má ke čtenářům dostat už za měsíc.

Podle Zajíčka se jedná o nevšední počin. „O podobné knize, která by se věnovala historickým mapám a nabídla jejich větší ucelený soubor, nevím. Jedná se o kopie šestačtyřiceti nejvýznamnějších historických map českých a moravských jeskyní. Od roku 1784 po čtyřicátá léta minulého století. Budou součástí knihy jako příloha. Každá z nich má svůj zajímavý příběh. Čtenáři se dozvědí o jejich autorech, jak a proč vznikaly i o pionýrských dobách krasového badatelství," dodal Zajíček, který už v minulosti napsal dvě knihy o jeskyních.

Pro přílohu Blanenského deníku Rovnost Týden u nás také píše několik let seriál Tajemné podzemí Moravského krasu.

Knihu speleolog čtenářům přiblíží na besedě v Muzeu Blanenska, která se koná dvanáctého dubna. „Jeskyně jsou pro řadu lidí velmi atraktivní téma, proto jsme se s panem Zajíčkem domluvili na besedě. Kniha je pro nás zajímavá i proto, že se týká regionu. V muzeu máme navíc řadu historických předmětů a map k bádání v Moravském krasu," řekla ředitelka Muzea Blanenska Pavlína Komínková.

Na území České republiky jsou dosud zaznamenány téměř čtyři tisíce jeskyní. A ty badatele lákaly od nepaměti.

První nákresy podzemních prostor vznikaly už koncem osmnáctého století, ale byly velmi nepřesné. O několik desítek let později už však měli badatelé k dispozici například ucelený soubor map Moravského krasu. „Jejich autory byli Antonín Mládek a Alois Medritzer. Nejbližší spolupracovníci známého krasového badatele Jindřicha Wankela. Zakreslili velmi přesně tehdejší podobu Sloupských jeskyní, Rasovny nebo Rudického propadání. A navíc je vše doplněno velkým množstvím poznámek a údajů z průzkumu jeskyní. Je to úžasné svědectví té doby," poznamenal Zajíček.

Jeho kniha zřejmě rozšíří sbírku regionální literatury v Městské knihovně Blansko. „Pan Zajíček měl u nás v minulosti výstavu fotografií z Moravského krasu. O nové knize zatím nic nevím, ale nějaké besedě nebo křtu se nebráníme. Je to člověk z Blanenska a kniha se týká také našeho regionu, takže by v naší nabídce neměla chybět," řekl ředitel knihovny Pavel Přikryl.

Zajíček: Ze starých map sálá velká energie

Vavřinec – Nález první mapy jeskyně Výpustek nedaleko Křtin na Blanensku z roku 1807 byl pro Petra Zajíčka z Vavřince zásadní. Díky němu totiž napsal o historických mapách knihu. „Děkuji pracovníkům archivů a také svému zaměstnavateli za poskytnuté materiály a za podporu tohoto projektu," řekl speleolog.

Čím jsou staré mapy jeskyní zajímavé?

Cítím z nich obrovské množství energie. Často je to syrový záznam doby. V časech, kdy krasoví badatelé zkoumali podzemí s chatrným vybavením. Mapy doplňují dobové poznámky. Popisují místa, která už dnes vypadají jinak. Tohle vám moderní 3D mapy nenabídnou.

Jsou v knize i dokumenty, které popisují i jinou lokalitu než Moravský kras?

Moravský kras je sice kolébkou speleologie u nás, ale jsou tam popsána i další místa. Čtenáři si prohlédnou například první náčrtek Zbrašovských aragonitových jeskyní na severní Moravě. Nechybí ani vzácné mapy Chýnovské jeskyně z roku 1863.

Pionýrská doba krasových objevů byla asi plná dobrodružství.

Každá ze zmíněných map má svůj příběh, který je v knize rozveden. Nechybí dobové fotografie, portréty autorů map i informace, proč vznikly.

Je něco, co v knize chybí?

Důlní inženýr Antonín Mládek a Alois Medritzer v polovině devatenáctého století velmi přesně zakreslili různými technikami několik map jeskyní v Moravském krasu. Byli to nejbližší spolupracovníci známého krasového badatele Jindřicha Wankela. Mapy Císařské jeskyně, Kateřinské jeskyně a náčrtek propasti Macocha z té doby se však bohužel nedochovaly. Nenašel je v pozůstalosti svého dědečka ani další legendární krasový badatel Karel Absolon.