ČTĚTE TAKÉ: Slévárny střeží Gottwald a Dimitrov

Krev na rukou. Krev politických vězňů, krev spisovatelů, kteří nemlčeli, krev studentů, kteří nemohli dostudovat, krev vzdělanců vyhozených z práce, krev věřících. Právě v těchto dnech před dvaceti lety několik odvážlivců natřelo ruce sochy Klementa Gottwalda stojící na blanenském náměstí Republiky na červeno. Symbolikou krvavých, červených rukou chtěli ukázat hrůznost zločinů komunistického režimu. Od té doby bronzová socha prožila pohnutou historii. Co je s ní teď, dvacet let po revoluci?

„Monumentální socha Gottwalda stávala na náměstí od dob normalizace. Krátce po 17. listopadu jí revoluční nadšenci přetřeli ruce na červeno. Působilo to odpudivě, tak ji v Blansku z podstavce odstranili,“ vzpomínala ředitelka blanenského Muzea Eva Nečasová.

Poté se po čtyři metry vysoké a osm set kilo těžké bronzové soše slehla zem. Osmnáct let odpočívala mezi popelnicemi v jednom z městských skladů na blanenské Pálavě. Zhruba před dvěma lety blanenští radní rozhodli, že sochu dělnického prezidenta zapůjčí do soukromé sbírky.

„Sochu Gottwalda jsme dlouhodobě půjčili do bývalých blanenských sléváren. Jsme rádi, že se tam s ní zachází jako s uměleckým dílem,“ prohlásil místostarosta Blanska Jindřich Král.

Téměř čtyři metry vysokou bronzovou sochu odlili blanenští slévači podle návrhu sochaře Miloše Axmana před pětatřiceti lety. Nyní je v bývalé slévárně nazpět jako součást výstavy historie uměleckého lití v Blansku. „Chceme ukázat součastným a stávajícím generacím, co vše zde lidé pracující ve fabrice dokázali,“ zdůvodnil Milan Hlaváč, generální ředitel a majitel společnosti DSB EURO, která před čtyřmi lety slévárnu převzala.

Vedle Klementa Gottwalda se v areálu sléváren v nadživotní velikosti skví také busta dalšího totalitního hrdiny, Julia Fučíka. Tu společnosti DSB EURO zapůjčilo blanenské muzeum. „Bustu jsme poskytli jako výrobek slévačů panu Hlaváčovi na výstavu historie uměleckého lití. Doplní tak umělecká díla, která jsou sice obsahově diskutabilní, ale jinak po umělecké stránce kvalitní,“ řekla ředitelka Muzea v Blansku Eva Nečasová.

Kromě uměleckých děl, které se nedají z politických důvodů vystavovat jinde, zamýšlí Hlaváč doplnit slévárenskou expozici například sochami Beneše nebo Masaryka.

„Chceme totiž předvést, co blanenští slévači dokázali, bez ohledu na polickou stránku věci. Proto se snažíme také sehnat další sochy, které se zde odlily, třeba prezidenty Beneše a Masaryka. Ale zatím je to otázka, jestli na ně seženeme peníze,“ vysvětlil Hlaváč.

Také podle místostarosty Krále je třeba zacházet se sochou Gottwalda jako s uměleckým dílem. „Musíme se oprostit od politické retrospektivy a pohlížet na Gottwalda pouze jako na významné dílo blanenských sochařů. Proto by nemělo vůbec žádný smysl, kdybychom sochu třeba zničili,“ nabádal Král.

Podle místostarosty však socha v nadživotní velikosti na blanenském náměstí nechybí. „Socha Klementa Gottwaldu tu stála zhruba deset let. Město se s ní nijak nesžilo, tak je stejně dobře, že už je pryč,“ dodal Král.

Kdy bude expozice zcela zpřístupněna veřejnosti, není zatím jisté. „Jednotlivě lidé na výstavu ještě chodit nemůžou. Ale v nejbližší době plánujeme den otevřených dveřích, kdy díla může uvidět každý, kdo bude mít zájem,“ informoval Hlaváč.