VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Nepršelo tam skoro deset měsíců, říká muž

Blansko, Sudán /FOTOGALERIE, ROHOVOR/ - Salesián Jan Štěpán Musil z Blanska, který strávil na misii rok v Súdánu, říká:

9.9.2009
SDÍLEJ:

„SE SVÝMI“ KLUKY. Jan Štěpán Musil se v Súdánu staral o čtyřicet chlapců z ulice.Foto: archiv J. Š. Musila

Setkání s Janem Štěpánem Musilem bylo jako takový malý výlet do Súdánu. Poté, co mi povyprávěl o historii i současnosti největšího afrického státu, jsem měla možnost se podívat do pravých súdánských novin (čtou se zezadu a zprava doleva) či ochutnat plody baobabu. Na dokreslení mi také mladý salesián, který se v Súdánu do konce letošního července staral o čtyřicet kluků z ulice, ukázal barevné košile a čepice a samozřejmě množství fotek.

To, že odjedete na misii do Súdánu jste se dozvěděl od svého představeného. Jak jste na to reagoval?
Bral jsem to v pohodě. U salesiánů (řeholní řád v katolické církvi) je tradice, že během studia teologie stráví každý student dva roky na praxi. Já byl první rok v Ostravě ve středisku pro Romy a druhý rok jsem chtěl prožít v nějaké rozvojové zemi. Původně jsem si myslel, že pojedu do Indie, ale proti Súdánu jsem žádné námitky neměl.

Co jste o Súdánu do té doby vlastně věděl?
Že leží v Africe, je tam bída, byla tam dlouhotrvající občanská válka, a že na západě Súdánu v Darfúru jsou nepokoje mezi jednotlivými kmeny. Takže nic moc.

Co na to říkali rodiče?
Jim jsem to raději dlouho neříkal. Pak samozřejmě měli strach, ale smířili se s tím.

Jaký byl první zážitek, když jste do Súdánu přiletěl?
Než jsem odlétal, říkal mi tady jeden pán, který byl v Africe: „Přiletíš do skleníku a už z něho nevylezeš.“ A tak nějak to i bylo. I když jsem přiletěl v noci, bylo velké horko a sucho. A to jsem měl štěstí, že jsem zrovna přiletěl v období dešťů. To byla celá poušť zelená, i když mně to pořád připadalo jako poušť, a tak jednou do týdne pršelo. Pak mi ale asi v polovině října řekli: „Teď ještě zaprší naposledy a potom už pršet nebude.“ Já tomu nevěřil, ale skutečně skoro deset měsíců vůbec nepršelo.

Co jste v Súdánu dělal?
Působil jsem ve městě El Obeid (geograficky je město ve středu Súdánu, ale správou patří do severního Súdánu), kde byla velká škola, učiliště pro asi devět set učňů, kde jsem pomáhal, ale hlavně jsem měl na starosti čtyřicet street boys, tedy kluky z ulice. Ti bydleli v pronajatém domě a já se ještě se dvěma asistenty staral, aby měli co jíst, co si obléknout. Dopoledne chodili kluci do základní školy, která se v Súdánu platí, (doplňuje, že jim bylo od devíti do osmnácti let, ale že to tam bylo posunuto, takže klidně patnáctiletý kluk chodil teprve do třetí třídy) a odpoledne většina z nich cvičila hru na trubky s knězem Vincentem. Ten má už osmdesát jedna let a pro kluky moc znamená. Takže jsme klukům taky říkali Music Boys. Po zkoušce jsem pak pro ně měl připravenou práci i hry.

Předpokládám, že většina Súdánců jsou černoši a navíc Súdán není zrovna lokalitou, kterou by vyhledávali cizinci. Jak vás brali jako bělocha?
Súdánci jsou většinou míšenci Arabů a původních Afričanů, takže u mnoha se dá těžko říct, tohle je Arab a tohle černoch, ale všichni jsou tmavé pleti. Brali mě jako něco zajímavého. Když jsem šel po ulici, byl jsem velká atrakce. Odevšad jsem slyšel slovíčko chavadža, což znamená bílý cizinec. Také hned všichni předpokládali, že když jsem bílý, že jsem Američan.

Jak jste se dorozumíval?
Ti kluci, o které jsem se staral, se ve škole učili angličtinu, takže jsme spolu mluvili takto. A s těmi, kteří anglicky neuměli, jsem to zkoušel arabsky.

Věděli Súdánci něco o České republice?
Někteří ano. Hlavně kluci znali Českou republiku kvůli fotbalistům, Petru Čechovi a Pavlovi Nedvědovi. Co se ale týče starší generace, tak ta často neměla ani povědomí, kde je Evropa.

Co jste v Súdánu jedl?
Vařila nám domorodá kuchařka a byla to většinou súdánská jídla, to znamená hlavně luštěniny - fazole, hrách, čočka, a občas nějaké maso na uhlí.

Postihly vás nějaké nemoci?
Měl jsem malárii, ale zjistili mi ji až při druhých testech. Měl jsem jen nějakou slabší formu, takže potom, co jsem dostal antimalarika, se to za tři dny zlepšilo.

Co vám tam nejvíce chybělo?
Déšť a lesy (popisuje, že tamní horko, pětačtyřicet stupňů ve stínu, bylo opravdu k nevydržení).

V souvislosti se Súdánem se kromě velké bídy mnohým vybaví občanská válka a různé další nepokoje. O co tam vlastně ještě i dnes jde?
Problémy začaly už v roce 1956, kdy Súdán získal samostatnost, dříve to byla anglická kolonie. Jenže po vyhlášení samostatnosti začaly neshody mezi severem, který je arabský, tedy muslimský, a jihem, který je spíše křesťanský. Muslimové se snažili celou zemi poislámštit a také získat ropu, která byla na jihu. Rozpoutala se válka, která trvala s jedenáctiletou přestávkou skoro čtyřicet let a skončila příměřím až v roce 2005. Příští rok mají být volby prezidenta a v roce 2011 pak referendum, ve kterém se jižané rozhodnou, jestli chtějí svůj samostatný stát. Navíc ale ještě v roce 2003 vznikl nový konflikt v Darfuru, to je na západě Súdánu, který trvá dodnes. Bojují mezi sebou kvůli půdě arabské a původní africké kmeny. Problémem však hlavně je, že arabské kmeny jsou podporované vládou, která jim dala zbraně a pomáhá jim tak násilně vytlačovat původní africké kmeny z vesnic. Za tuto podporu byl právě nedávno obviněn súdánský prezident (prozrazuje, že prezidenta viděl na vlastní oči, když musel jít povinně se svými kluky vítat prezidenta na letiště).

Cítil jste tam neustálý strach z války?
Ano, ti kluci, kteří přijeli z Darfuru (od El Obeidu vzdáleného osm set kilometrů na západ), měli s válkou svoje vlastní zkušenosti. Většina z nich tam přišla o někoho ze své rodiny. Pamatuji si, jak třeba přišel kluk a říkal, že mu volali, že mu zastřelili bráchu. Já osobně jsem strach necítil, i když to asi bylo někdy dáno mou nevědomostí. Vyrazil jsem třeba s jedním klukem na výlet na kopec a on najednou říká, že na kopci jsou vojáci a že nemůžeme jít dál. Nešli jsme tam, ale kdybychom pokračovali, byl by to pro mě velký problém. Tenkrát jsem ještě nevěděl, že musím mít na vycházení z města povolení od tajné policie.

Měl jste za svůj pobyt nějaký konflikt s policií?
Jednou jsem šel s kluky navštívit rodiče jednoho z nich a vzal jsem s sebou foťák. Nejdříve jsem fotil děcka, pak odpadky na ulici, rozbořený barák a chudou rodinu. A zrovna když jsem fotil tu chudou rodinu, tak mě někdo viděl a zavolal na mě policii. Vláčeli mě tehdy po třech policejních stanicích, vezl mě i policista se samopalem, až jsem se dostal k tajné policii. I přesto jsem ale strach necítil. Měl jsem povolení k pobytu a byl jsem oficiálně zaměstnaný, takže mi vlastně nic nemohli, jen jsem spíš cítil, že to musí policie řešit, protože to někdo udal. Nakonec se mi nejvyšší šéf tajné policie omluvil a řekl, že ví, že nejsem špión. Jim šlo prostě jen o to, že nechtějí, aby byl Súdán prezentován jako chudá země.

Jak žijí normální Súdánci? Je tam opravdu taková bída?
Myslím, že jsou schopni se uživit. Chovají dobytek a pěstují obiloviny na svých políčkách. Pokud je mír, tak není problém. Když pak ale začne válka a oni musí prchnout ze svých vesniček a opustit pole, začnou umírat hlady (říká, že kluci, o které se staral, nemají vůbec nic. Byl tedy velmi rád, že jim za peníze, které v Blansku vybrali na misijním jarmarku, koupili matrace, boty, školní potřeby a všem dárcům chce touto cestou moc poděkovat. Zdůrazňuje také, že pro kluky znamená vzdělání naději pro lepší budoucnost). Jinak jsou ale Súdánci velice přátelští a pomáhají si. Když jdou pocestní, zvou je k jídlu.

V čem bydlí?
Většina obyčejných lidí bydlí v chatrčích, které jsou udělané z jednoduché konstrukce z klacků většinou jedovaté pouštní rostliny a jsou zakryté pytli nebo igelity.

A mají v domech sprchu a záchod?
Jak tam řeší sprchy vlastně ani nevím, myslím, že na umytí celého těla jim stačí konvička vody a na záchod se chodí do pouště. V bohatších domech ale mají sprchy i septiky. No a ve městech je uprostřed takové prostranství a tam se chodí.

A není tam velký zápach?
Ne, protože na poušti okamžitě všechno uschne. Problém jen byl, když přišel první déšť, to jsem potom cítil opravdu všechno.

Autor: Dagmar Kulaviaková

9.9.2009 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

SERVIS

annonce-logo

Nabídky práce

+ Podat inzerát

Výroba - Výroba Elektrotechnici a technici energetici 25 000 Kč

Ostatní elektrotechnici a technici energetici Servisní technik. Požadované vzdělání: střední odborné (vyučen). Pružná pracovní doba, úvazek: . Mzda min. 25000 kč. Volných pracovních míst: 1. Poznámka: Pracovní poměr na dobu určiotu 1 rok, následně možnost na dobu neurčitou., Náplň práce: komunikace se zákazníkem při řešení technických problémů, sjednávání termínu servisních zásahů, vypracování a předání servisní zprávy, účast na průběhu zkoušek zařízení…, Požadavky: hydraulické a pneumatické systémy, regulace plynu, vyhláška 50, měření a regulace, SW -S7 Simatic, ŘP sk. B, jazyková znalost A/N, Zaměstnanecké výhody: pružná pracovní doba, firemní jazykové kurzy, dodatková dovolená, stravenky., První kontakt mailem.. Pracoviště: Junker industrial equipment s.r.o., Chrudichromská, č.p. 2423, 680 01 Boskovice. Informace: Kateřina Koudelková, +420 516 499 318.

Gastronomie - Gastronomie Číšník, servírka 18 000 Kč

Číšníci a servírky servírka/číšník. Požadované vzdělání: střední odborné (vyučen). Turnusové služby, úvazek: . Mzda min. 18000 kč, mzda max. 20000 kč. Volných pracovních míst: 1. Poznámka: Vyučení v oboru nebo praxe vítány.. Pracoviště: Jaromír homolka - provozovna lysice, Komenského, č.p. 589, 679 71 Lysice. Informace: Jaromír Homolka, +420 775 206 577.

Výroba - Výroba Obsluha strojů 16 500 Kč

Obsluha zařízení (kromě lakovacích) na povrchovou úpravu kovů a jiných materiálů operátor výroby. Požadované vzdělání: úso (vyučení s maturitou). Třísměnný provoz, úvazek: . Mzda min. 16500 kč, mzda max. 20000 kč. Volných pracovních míst: 3. Poznámka: Operátor výroby - náborový příspěvek 20.000 Kč hrubého., Pracovní poměr na dobu určitou 1 rok s možností prodloužení., Považujete se za manuálně zručného? Jste schopný pracovat ve 3 směnném provozu? Jste zodpovědný, samostatný a fyzicky zdatný člověk? Hledáte stabilní společnost s důrazem na kvalitu, rychlost, čestnost, invenci, dialog a osobní přístup? Pokud jste si na tyto otázky odpověděl/a kladně, pak je tako pracovní nabídka přímo pro Vás., Vybraný úspěšný kandidát bude ZODPOVĚDNÝ na DIVIZI PLOŠNÝCH SPOJŮ za: obsluhu galvanické linky na pokovení desky plošného spoje, obsluhu stroje na povrchové úpravy pájkou = HAL, provádění údržby zařízení, doplňování chemických lázní, obsluhu navazujících výrobních procesů., POŽADUJEME: SŠ; SPŠ nebo SOU elektro výhodou, práce ve 3 směnném provozu, manuální zručnost, časovou flexibilitu, uživatelskou znalost práce na PC, základní AJ výhodou (SW výrobních linek), samostatnost, přesnost, zodpovědnost, pečlivost, schopnost učit se novým věcem / postupům., NABÍZÍME: práci na hlavní pracovní poměr, stravování s příspěvkem zaměstnavatele, zaškolení na novém pracovišti, firemní mateřská školka, zázemí stabilní, silné společnosti s velkým potenciálem a tahem na zaměstnance, zajímavé a motivující platové ohodnocení - nástupní mzda 16.500 Kč, po zkušební době 18.000 Kč, po půl roce 20.000 Kč, řadu benefitů (sick days, profesní vzdělávání, závodní stravování, příspěvek na dojíždění, aj.), nástup ihned nebo dle domluvy, dlouhodobou spolupráci., Strukturované životopisy s motivačním dopisem "Proč chci tuto práci dělat" posílejte na e-mail adresu: personalni@gatema.cz, Společnost Gatema a.s. si vyhrazuje právo vyhlásit nové výběrové řízení, pokud nebude vybrán vhodný kandidát., Zasláním svých údajů uvedených v životopise a motivačním dopise dáváte souhlas, aby společnost Gatema a.s., Průmyslová 2503/2, Boskovice, 680 01, zpracovala vaše osobní údaje pro účely spolupráce v souladu se zákonem č. 101/2000 Sb. "O ochraně osobních údajů" ve znění pozdějších předpisů, a to až do odvolání písemnou formou.. Pracoviště: Gatema a. s., Průmyslová, č.p. 2503, 680 01 Boskovice. Informace: Marie Vidláková, +420 720 979 656.

Služby - Služby Uklízeč, uklízečka 90 Kč

Uklízeči výrobních prostor (kromě potravinářské a farmaceutické výroby) a skladů pracovník úklidu. Požadované vzdělání: základní + praktická škola. Jednosměnný provoz, úvazek: . Mzda min. 90 kč. Volných pracovních míst: 1. Poznámka: Pracovní poměr na dobu určitou 1 rok s možností prodloužení na dobu neurčitou., Pracovní náplň: úklid výrobních prostor., Požadujeme: samostatnost, svědomitost, aktivní přístup k práci, Firemní benefity: 5 dnů dovolené navíc, firemní stravování, příspěvek na praní pracovních oděvů, výhodný firemní telefonní tarif., Nástupní mzda 90 Kč/hod.. Pracoviště: Tenza cast, a.s. - pracoviště, Mírová, č.p. 87, 679 04 Adamov 1. Informace: Šárka Hallangová, +420 724 404 463,516 512 977.


DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Jarní opalovačka. Ilustrační foto

Letní teploty pokračují. V Dyjákovicích lidé naměřili přes 28 stupňů Celsia

Ilustrační snímek.

Spor o dotace do sportu: přespolní dostanou peníze formou daru

Vysadí šest líp svobody. Ve městě, ale i v místních částech

Bučovice - Trojice lip už sto let zdobí bučovické náměstí Vítězství. O víkendu k nim přibude další, v pořadí čtvrtá. Vedení tamní radnice nechá jako připomínku letošního stého výročí vzniku Československa vysadit na území města a jeho místních částí šest lip svobody. Bude to první fáze oslav.

Hrůzné nálezy z popelnic a tři tisíce pokut v jednom dni: zhlédněte videa dne

Podívejte se na krátký sestřih toho nejzajímavějšího, co zaznamenali redaktoři Deníku v pátek 20. dubna 2018.

Léto v dubnu. Na jižní Moravě padly v pátek čtyři teplotní rekordy

Jižní Morava – Několik teplotních rekordů přineslo v pátek horké počasí na jižní Moravě. Maximum za posledních osmnáct let padlo například v brněnských Žabovřeskách.

Muž chtěl skočit do Macochy. Policejní hlídka mu v tom zabránila

Blanensko – Jak se dostat k propasti Macocha? S touto otázkou se turisté obracejí denně na pracovníky informačních center po celém Moravském krasu. Osmatřicetiletý muž se však v jednom z hotelů poblíž světoznámé propasti na cestu vyptával ve velmi neobvyklý čas. Hodinu po půlnoci. „Podle recepční byl velmi rozrušený a choval se podivně. Proto raději zavolala policii,“ řekl k události, která se stala v noci na pátek, policejní mluvčí Bohumil Malášek.

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT