Sokolovna v Boskovicích je největší kulturní budovou ve městě, ale nejhůř vypadá. Tak ji popisují lidé, kteří její prostory pravidelně využívají. Což jsou třeba divadelníci, pořadatelé plesů, tanečníci nebo ženy, které v ní cvičí pilates. „Vnitřek je hodně zanedbaný. Rekonstrukci potřebují podlahy, topení i stěny," popsala vedoucí cvičení Bohumila Musilová.

Jenže boskovičtí sokolové nemají peníze na opravy budovy ani na její provoz. Jen v uplynulém roce skončili půl milionu korun v mínusu. Proto již loni začali jednat s vedením Boskovic o bezúplatném převodu sokolovny na město.

Letos na jaře s ním souhlasila i Sokolská župa Krále Jiřího. A na svém posledním zasedání jej schválili také boskovičtí zastupitelé. Zatím ale jde jen o záměr.

Když převod posvětí ještě Česká obec sokolská se sídlem v Praze, budou zastupitelé o převodu hlasovat definitivně. „Pak budou vytvořené pracovní skupiny, a pokud se na všem domluvíme, k podepsání smlouvy by pak mohlo dojít v závěru tohoto roku. Příští rok by mohlo město sokolovnu provozovat. Určitě to není tak, že bychom se jí chtěli zbavovat. Ale bez pomoci města by byl její provoz neudržitelný, až bychom ji časem museli z technických důvodů uzavřít," sdělil starosta Tělocvičné jednoty Sokol Boskovice Libor Molt.

Sokolovna se možná vrátí do majetku města po devatenácti letech. „V Boskovicích má svoje pevné místo a tradici, pamatuji si, jak jsme tam v mládí chodili na diskotéky, zábavy či koncerty. Kdyby pak nepřešla do majetku sokolů, město ji mohlo provozovat a opravovat i dříve. Třeba by pak nekupovalo Zámecký skleník, kde se dnes koná většina kulturních akcí," nastínil Molt.

Někteří zastupitelé se však při hlasování o záměru převodu zdrželi. Jako třeba opoziční zastupitel a bývalý starosta města Jaroslav Dohnálek. „Sokolovna patří do historického dědictví města. Její převzetí považuji za nezbytný krok, protože doba se hodně změnila a sokolové nedostávají na její provoz dostatek peněz ze svých ústředních orgánů. Materiál, který byl předložený zastupitelům, ale považuji za špatný. Chyběl mi v něm posudek nezávislého stavaře, ze kterého bychom se dozvěděli, v jakém technickém stavu sokolovna je," vysvětlil Dohnálek.

Zastupiteli za Sportovce Boskovice Radku Mazáčovi zase chyběla jasná čísla o využití sokolovny. „Klíčový je také odhad investičních nákladů do opravy budovy. To je alfa a omega, abychom mohli pro samotný převod hlasovat. Musíme přece vědět, jestli nás bude sokolovna stát čtyři nebo třicet milionů," vysvětlil Mazáč.

Starostka Boskovic Hana Nedomová uvedla, že o těchto věcech je zatím předčasné mluvit. Podrobnosti budou na pořadu dne až po vzájemném jednání a konečné domluvě mezi Českou obcí sokolskou a městem. „Je brzy předjímat. V materiálu, který jsme předložili zastupitelům, byly uvedené předběžné náklady, pokud město objekt převezme. Bude potřeba vyměnit některé kusy nábytku a provést běžné údržbářské práce, což bude stát přibližně pět a půl milionu korun. Provozní výdaje přijdou na milion a půl korun ročně. Když budeme mít hlasovat o převodu, bude součástí materiálu i předběžná naplněnost budovy a další věci," vysvětlila Nedomová.

Do sokolovny teče čím dál méně peněz od roku 2009. „Tehdy zanikla společnost Sazka, jejímž akcionářem byla také Česká obec sokolská. Předtím nám přispívala dvě stě tisíc korun ročně, nyní už jen sedmdesát tisíc korun. Můžeme si dovolit platit už jen běžnou údržbu a drobné opravy, " vysvětlil Molt s tím, že vnitřek sokolovny bude vyžadovat mnohamilionové investice.