Při projektu oslovili výzkumníci více než tři tisíce důchodců ve věku nad pětasedmdesát let, 1730 dotázaných pocházelo z jižní Moravy. Jejich cílem bylo zjistit, jak vnímají kvalitu svého života podle zdravotního stavu, příjmů, bydlení nebo pocitu bezpečí. „Vyšlo například najevo, že se cítí bezpečněji ve vlastním bytě, přestože bydlí sami, než v domovech pro důchodce nebo jiných sociálních zařízeních. Usoudili jsme tedy, že je důležité, aby zůstávali co nejdéle v domácím prostředí,“ zmínila řešitelka projektu Lea Kubíčková.

Nejvíce dotázaných podle ní v souvislosti s pocitem bezpečí uvedlo, že se obávají zhoršení zdravotního stavu. „Překvapivé také bylo, když čtvrtina zmínila, že má strach z migrantů. Třetí nejčastější důvod byla obava, že se lidé nechovají ke starším generacím dobře,“ řekla Kubíčková.

Šetření se zabývalo také příjmy důchodců. Zhruba pětina je označila za nedostatečné. Přibližně třicet procent respondentů si také podle průzkumu přivydělává i v důchodovém věku. Nejobtížněji se kariéry vzdávají vysokoškolsky vzdělané ženy.

I v dvaaosmdesáti letech stále pracuje na vysoké škole v Brně třeba Oldřich Tvrdoň. „Práce je pro mě koníček a neumím si moc představit, co bych dělal s přemírou volného času,“ prohlásil. Kladně hodnotí i přístup města ke starým lidem, například dopravu zdarma.