Primář má radost také z toho, že žádné dítě loni při porodu nezemřelo. „Jen jedno se bohužel narodilo už mrtvé. V ukazateli perinatální úmrtnosti jsme na tom lépe, než je celorepublikový průměr," konstatoval dále Machač. Ten poukázal rovněž na to, že Boskovičtí jsou pod republikovým průměrem, i co se týče císařských řezů. „Loni se u nás takto narodilo méně než dvacet procent dětí, celostátně je to téměř čtvrtina porodů," řekl.

Na nutnost provést císařský řez má mimo jiné vliv rostoucí věk rodiček. Věk ženy, která porodí svoje první dítě, je nyní nejčastěji devětadvacet až třicet let. „Je to obecný trend, rodí stále starší ženy. Ještě před třiceti lety byla typická prvorodička dvaadvacetiletá. S vyšším věkem souvisí větší pravděpodobnost komplikací při porodu i více císařských řezů," doplnil primář s tím, že loni bylo nejmladší mamince v boskovické porodnici sedmnáct let a nejstarší čtyřiačtyřicet. Ve čtyřech případech v Boskovicích loni pomáhali při porodu dvojčat. Otcové u porodu už jsou zcela běžní.

Proti období před třiceti lety mají ženy dnes mnohem větší možnosti vybrat si takovou variantu porodu, aby pro ně byl co nejsnesitelnější. V boskovické porodnici je možné využít například velký balon, vanu, žíněnky, porod na stoličce. „Asi měsíc před porodem nás se všemi těmito možnostmi seznámili, považuji to za dobrou věc. Já jsem ale nakonec využila jen balon, protože porod byl hodně rychlý," řekla Martina Vašková.

Ta si boskovickou porodnici vybrala hlavně kvůli tomu, že přímo ve městě bydlí. „Zároveň jsem chtěla, aby prostředí bylo co nejvíc přirozené a příjemné. To se splnilo. Vše bylo v klidu, měla jsem pocit intimity. Takže jsem byla spokojená," zhodnotila žena.

Do Boskovic jezdí přivést na svět dítě i ženy, které bydlí mimo region. „Je jich kolem třiceti procent ze všech rodiček, z čehož máme samozřejmě radost," dodal Machač.

Podle boskovické matrikářky Kateřiny Vorlické loni rodiče nejčastěji volili pro chlapce jméno Jan, pro dívku Karolína. „Dále se mezi chlapeckými jmény často opakoval Jakub, Adam, Vojtěch, Tomáš a Lukáš. Mezi dívčími pak Lucie, Kristýna, Tereza, Eliška a Nela," vyjmenovala matrikářka.

Stále častěji však rodiče dávají dětem velmi neobvyklá jména. „Loni to byl například Björn, Tristan nebo Velen, Vesna i Lilie," přiblížila Vorlická. Od loňska je možné zapsat do matriky v podstatě jakékoliv křestní jméno, které existuje. „Rodiče si je třeba najdou na internetu. Pokud opravdu existuje, tak jej zapíšeme. Stalo se nám ale i to, že maminka chtěla pro dítě jméno, které se vyskytovalo v jedné pohádce. Jinde neexistovalo. Po konzultaci s Ústavem pro jazyk český jsme je zamítli," doplnila matrikářka.

Rodiče by podle ní měli myslet také na to, že jejich dítě bude jméno nosit celý život a může s ním mít hlavně ve škole problémy. „Poměrně často pak řešíme žádosti o přejmenování. Loni o to požádala například dívka jménem Nicol. Měla problémy s cizojazyčnou verzí svého jména, takže se nyní jmenuje Nikol," uvedla příklad pracovnice matriky.