I když letní sezona na jihu Moravy stále úplně neskončila, práci nemohou v kraji najít číšnici, kuchaři ani stavební řemeslníci. Alespoň to tvrdí nejnovější statistiky úřadu práce. Podle mluvčí úřadu je nezaměstnanost v těchto odvětvích specifická. „Jedná se o profese, ve kterých je velká fluktuace. V případě číšníků a servírek je pro majitele restaurací často důležitější ochota pracovat než vyučení zaměstnanců v oboru. Naopak v případě kuchařů hraje roli jejich předchozí praxe. U stavebních dělníků se zase jedná o fyzicky namáhavou práci a ne každý je schopen ji vykonávat," odůvodnila mluvčí úřadu práce Kateřina Beránková.

Zaměstnavatelé tak nové a schopné pracovníky hledají neustále. „Do naší rodinné firmy bychom mohli přijmout hned tři nebo čtyři dělníky na stavbu," řekl stavební technik Miroslav Hošna z Brněnské stavební firmy Arsstav.

Kdo je bez práce
• Práci nemá 48 661 lidí
• Na Hodonínsku je podíl nezaměstnaných 7,5 procenta, na Znojemsku 7,4 procenta
• Volných míst je v kraji 
12 000, z toho polovina v Brně a okolí
• Na jedno volné pracovní místo připadá v kraji průměrně 4,4 uchazeče, v Břeclavi jen 2,3. Na Hodonínsku je to 8,2, což je pátý nejhorší výsledek v ČR

V evidenci úřadu jsou častěji i pracovníci výroby. Výrobní firma Tos Znojmo jich má přesto nedostatek. „Schází nám dělníci do výroby. Snažíme se je doplnit agenturními pracovníky, ale to nám nestačí," uvedla personalistka Jana Václavíková.

S jinými místy takové potíže nemají. „Na administrativní pozice máme obvykle dost zájemců," dodala.

Na Znojemsku je přitom jedna z nejhorších nezaměstnaností v kraji. Na jedno volné pracovní místo připadá 6,7 uchazečů.

Na Hodonínsku je situace ještě o něco horší. Práci hledá osm tisíc lidí, polovina z nich jsou ženy. Úřad nabízí volná pracovní místa jen pro tisíc z nich.

Celkem je na jižní Moravě méně než padesát tisíc lidí bez práce. „Podíl nezaměstnaných je 6,1 procenta. Je to jedna z nejnižších úrovní za posledních několik let," informovala mluvčí Úřadu práce.

Srpnové statistiky jsou ovlivněné i počtem nezaměstnaných absolventů. Jejich počet ale dlouhodobě klesá. „Řada mladých lidí se snaží hledat si práci už v době, kdy ještě mají statut studenta. Také zaměstnavatelé mají zájem o uchazeče, kteří mohou do firem vnést inovativní myšlení, nové prvky a nadšení," vysvětlila generální ředitelka Úřadu práce Kateřina Sadílková.

To potvrzuje i absolventka Eva Pospíšilová. „Než mi začal poslední akademický rok před státnicemi, hledala jsem si už práci v oboru. Našla jsem zaměstnavatele, který mi nabídl poloviční úvazek a po státnicích jsem nastoupila na plný," řekla bývalá studentka.

Podobně to podle ní dělají i ostatní studenti. „Spousta mých spolužáků pracuje ještě před dokončením studia. Někteří mají už smlouvu na dva roky," dodala.

MICHAELA BENEŠOVÁ