Zaráží jej to o to víc, že Křtiny leží v chráněné krajinné oblasti Moravský kras. „Myslím, že někdo, kdo v okolí bydlí, nenatáhl před několika lety rouru do septiku, ale přímo do potoka. Vzhledem k míře znečistění musí být takových hříšníků víc. Takto ušetří za vývoz fekálií. Zřejmě nepočítali s tím, že jednou ten potok vyschne," řekl Šebela.

Splašků v potoce si všiml i další obyvatel, který bydlí nedaleko něj. „Někteří obyvatelé, kteří bydlí v lokalitě Kolonky a také směrem na Jedovnice, nejsou napojení na kanalizaci. Když se před časem dělaly úpravy koryta potoka u hospody na náměstí, výkaly tekly dokonce i z trubek," popsal muž, který si nepřál zveřejnit své jméno.

Starosta Křtin František Novotný si byl tento týden potok osobně prohlédnout. A žádné splašky v něm podle svých slov neviděl. „Asi před čtyřmi lety jsme ve spolupráci s Vodárenskou akciovou společností zjišťovali, kdo z našich obyvatel platí vodné a stočné. Abychom věděli, jak likvidují odpadní vody. Nevíme o nikom, kdo bydlí na zmíněné straně a poplatky by neplatil. Dnes je osmadevadesát procent obyvatel napojených na splaškovou kanalizaci," popsal Novotný.

Hrozba pro přírodu

Lesy České republiky podle něj na jaře koryto potoka opravovaly, protože z jeho obou stran vypadávalo kamení. „Vodu musely odčerpávat, je tam tůňka a nemá kde odtékat. Proto je zelená jako žabinec. Až pořádně zaprší, voda v potoce opět poteče a vyčistí se," vysvětlil starosta Křtin.

Případy, kdy splašky tekly přímo do chráněných oblastí, protože ještě neexistovaly čistírny odpadních vod, nebyly v minulosti ojedinělé. Podle vedoucího Správy chráněné krajinné oblasti Moravský kras Leoše Štefky je asi před dvaceti lety objevili v propasti Macocha. „Později se tomu ale díky stavebním úpravám zamezilo a spousta domácností se napojila na splaškovou kanalizaci. V současnosti mi není známý žádný případ, kdy by odpadní vody tekly třeba přímo do potoka," řekl Štefka.

Odpadní vody představují pro přírodu vážnou hrozbu. Na znečištění podzemních vod jsou citliví především bezobratlí živočichové. „Unikátní druhy tak mohou být ohrožené. Podzemní vody mají navíc přímou vazbu na kvalitu pitné vody. V případě větší kontaminace by z toho mohl vzniknout velmi závažný problém. Například ze Štajgrovy jeskyně je zásobována oblast mezi Skalním mlýnem a propastí Macocha," popsal Štefka.

Blanenský odbor životního prostředí řeší zhruba jednou ročně případy, kdy splašky tečou přímo do vod. „Před časem tekly například do potůčku u vlakového nádraží v Blansku. Jsou lidé, kteří to udělají úmyslně. Je ale i spousta těch, kteří nechtěně. Chtějí se napojit na trubku splaškové kanalizace, ale místo toho to udělají na dešťovou a odpady pak tečou hned do potoka," uvedl vedoucí blanenského odboru životního prostředí Pavel Konečný. Za špatné napojení mohou lidé dostat tučnou pokutu. Od tisíců až do statisíců korun.