Tuto sobotu je navíc program v Býčí skále součástí už dvanáctého ročníku setkání ve střední části Moravského krasu, pořádaného u příležitosti Mezinárodního dne muzeí a Evropského dne chráněných území. Takže zábavu i poučení je možné zažít také u Staré huti, ve Švýcárně, v jeskyni Výpustek i v samotném městě Adamov, kde je přístupný kostel svaté Barbory s unikátním Světelským oltářem.

Prostě na území o rozloze několika málo čtverečních kilometrů toho v sobotu je k vidění víc než dost. Zájemce mezi Adamovem, Starou hutí, Býčí skálou a Výpustkem vozí historický autobus ze sbírek Technického muzea v Brně.

Noclehárna pro netopýry

Ale vraťme se do národní přírodní rezervace Býčí skála, která je mimo jiné proslavená nálezem bronzové sošky býčka. Podle Káni, jeskyňáře ze základní speleologické organizace Býčí skála, je nejvýznamnějším zimovištěm netopýrů v Česku. „Při posledním sčítání jsme tady napočítali přes dva tisíce kusů netopýrů osmi druhů," říká návštěvníkům, kterým zrovna nad hlavou prolétá vrápenec.

Pořádající jeskyňáři si na programu dali záležet. Už v části jeskyně zvané Předsíň, kde Jindřich Wankel inicioval v roce 1869 světoznámý objev, který posléze interpretoval jako pohřeb halštatského velmože (dnes se odborníci spíš kloní k teorii, že v Předsíni bylo v první polovině šestého století před naším letopočtem významné obětiště), si návštěvníci prohlédnou část tehdy nalezených věcí včetně korunky takzvané princezny.

Dále v hloubi jeskyně vidí sestavenou kostru jeskynního medvěda zapůjčenou z Moravského zemského muzea. Většina kostí pochází z nálezů v jeskyni Výpustek. „Je to jediná originální kostra medvěda jeskynního, kterou je možné u nás a zřejmě i v celé střední Evropě vidět," říká Káňa.

Stoletý skafandr

Dalším unikátem je v Šenkově sifonu originální potápěčský skafandr z roku 1912. „Letos si připomínáme sto let od začátků speleopotápění v Evropě. Do Šenkova sifonu v Býčí skále se tehdy jako první ponořil Günter Nouackh. Přímo jeho skafandr se nedochoval, ale vystavujeme zde originál ze stejné doby, který používala jiná skupina jeskyňářů při pracích na Horním jezírku Macochy a na horním toku Punkvy," přibližuje Káňa. Skafandr pro akci půjčilo Muzeum Blansko, kde po renovaci bude trvale vystaven.

Z Býčí skály vychází nadšeně manželé Kubišovi, kteří přijeli od Strážnice. „Jsme zde poprvé a jsme nadšení. Prostory jeskyně jsou monumentální a všechny ty informace byly zajímavé. Nejvíc nás ale dostala síla vody, co všechno dokáže. Určitě chceme ještě někdy přijet, příště i s dětmi," říká Eva Kubišová.

Zpátky do minulosti

Zajímavý program je i před Býčí skálou. Kdo chce, může si tam například osahat a vyzkoušet různé zbraně, ozdoby i šperky pocházející z doby halštatské a laténské. „Všechno je zhotovené podle dobových originálů," tvrdí muž oblečený a vybavený jako velmož z doby laténské ze třetího století před naším letopočtem. V civilu jde o Petra Ondrouška ze sdružení Boiové a Fergunna zabývajícího se rekonstrukcí historických artefaktů.

V areálu Staré huti se taví železo v replice pece používané slovanskými hutníky v devátém až desátém století, pálí se dřevěné uhlí v milíři, vyrábí se dehet nebo se peče chleba v rekonstrukci středověké pece. „Jsme vším tím programem nadšení, dospělí i děti, ani se nám nechce domů. Je zajímavé vidět, jak se dřív žilo a pracovalo. Mě zaujalo hlavně to, jak se dřív pekl chleba," usmívá se Iva Procházková z Brna, která přijela s dcerou a s kamarády.