První společné hony začínají v září, a to na kačeny a husy. „Od půlky října se mohou na společném lovu lovit bažanti, ale pouze v bažantnicích, které na Blanensku nemáme. Hlavní sezóna společných lovů drobné zvěře tedy začíná prvního listopadu, kdy je možné volně lovit zajíce a bažanty. Trvá do konce roku," vysvětlil jednatel Okresního mysliveckého spolku Blansko Jaroslav Zelený.

Naháňky na divočáky se však dají pořádat celoročně. „Drobné zvěře je tak málo, že klasické hony se dají spočítat na prstech dvou rukou. Hony se pořádají spíš z nostalgie. Myslivci se sejdou, projdou se honitbou a popovídají si," řekl Zelený.

Odchov bažantů

Jiné to je, pokud uživatel honitby chová zvěř a vypouští ji do přírody. „Letos chystáme dva hony na zajíce, bažanty, a pokud se vyskytnou, tak i lišky a divočáky. Bažanty také odchováváme a vypouštíme do přírody. Je jich totiž málo, a kdyby se nevypouštěli, tak by jejich počet byl hodně kritický. Takhle jich je tolik, že se dají i lovit," vysvětlil Arnošt Šmétka z mysliveckého sdružení Drnovice.

Naopak divokých prasat neustále přibývá, k čemuž přispívá hned několik vlivů. „Loni byl žírný rok, kdy měla černá zvěř dost bukvic a žaludů, proto byl lov na vnadištích těžší. Díky mírné zimě přežily i první vrhy z ledna a února, které do konce roku mohou mít už vlastní selata," sdělil Zelený. Na narůstající počet divočáků má vliv také velkoplošné zemědělství. V rozsáhlých polích kukuřice a řepky jsou zvířata schovaná a je obtížnější je ulovit. „Nyní po houbařské sezóně a sklizni na polích se černá zvěř vrací do lesů. Hodně jich je kolem Blanska a Adamova, kde jsou velké hluboké lesy," řekl Zelený. Spíš než hony se tedy podle Zeleného budou pořádat naháňky na černou zvěř. Zatímco u drobné zvěře má každá honitba minimální normované stavy, které musí myslivecký hospodář zohlednit při plánování honů, černá zvěř není normovaná a její lov nemusí schválit držitel honitby. „Zvěř do tomboly mysliveckých plesů bývá místní nebo třeba blanenští myslivci vymění divoká prasata za zajíce z jihu Moravy, aby byla tombola pestřejší. Bažanti se někdy kupují v bažantnicích v Židlochovicích," uvedl Zelený.

Myslivci na Blanensku se potýkají také s pytláky, podle jednatele okresního spolku jich však není moc. „Vždy se nějaký případ najde. Někteří pytlačí, aby mohli prodávat maso do hospod, jiní si chtějí dát zvěřinu doma. Letos jsem zatím o žádném případu neslyšel," popsal situaci Zelený.

Zbraně i alkohol

Problémy s pytláctvím neregistrují ani policisté. „Za poslední čtyři roky jsme případy pytláctví neměli. Budeme však docela často kontrolovat myslivce na honech. Zaměřujeme se především na kontrolu zbraní, zbrojních průkazů a zda myslivci nejsou pod vlivem alkoholu," řekl mluvčí blanenské policie Petr Nečesánek.

Okresní myslivecký spolek na Blanensku má devět set padesát členů. „Dnes není povinnost být členem okresního spolku. Odhaduji, že na celém Blanensku je kolem třinácti set myslivců. Všichni ale nejsou aktivní, někteří už mají lovecký lístek spíš jen z nostalgie," podotkl Zelený.

Velký důraz kladou myslivci na zachování tradic. „Dbáme na úctu k ulovené zvěři. Ukládáme ji na pravý bok a řadíme podle velikosti a významu. Na slavnostním výřadu se troubí na počest a předávají se úlomky za mimořádný úlovek," objasnil jednu z tradic Šmétka, který vede myslivecký kroužek v Základní škole v Lysicích. Úlomek znamená větvičku ponořenou do krve zvěře, kterou má lovec právo nosit do západu slunce toho dne, kdy zvěř ulovil.

MARIE TOMISOVÁ