Vytopené sklepy, pokoje plné vody a lidé bezradně sledující zkázu vlastního domova. Tak nějak mohou vypadat následky povodně. Velká voda v minulých letech několikrát zasáhla i Blanensko. Vedení jednotlivých obcí se snaží katastrofě předcházet díky moderním technologiím. Někde staví hráze, jinde spoléhají na systém, který dokáže lidi včas varovat.

V Olešnici nainstalují protipovodňový varovný systém, který upozorní na nebezpečí obyvatele i členy povodňové komise. „Jeho podstata je velice jednoduchá. Oba hlavní toky vybavíme elektronickými hladinoměry, které dokáží změřit základní stupně povodňové aktivity. V případě nebezpečí vyšlou signál na radnici, kde jej zpracuje počítač a zprávu ihned odvysílá obecní rozhlas. Ten bude bezdrátový, takže se jej voda nedotkne," popsal starosta Olešnice Zdeněk Peša.

Bezpečí za milion

Systém začnou instalovat v polovině června a do konce srpna bude připravený k používání. „Náklady na jeho pořízení jsme vyčíslili na milion dvě stě tisíc korun, ale devadesát procent této částky pokryjí dotace z Operačního programu životního prostředí," poznamenal Peša.

Olešnické navíc od roku 2006 chrání pět hrází za pětačtyřicet milionů korun. „Tvrzení, že nás velká voda nemůže ohrozit, může vždycky narazit na rozmary přírody. Přesto si myslím, že naše protipovodňové opatření nemají na Blanensku obdoby a třeba přívaly vody, kterým jsme čelili před jedenácti lety, bychom teď zvládli," tvrdí olešnický starosta.

Podobně se na velkou vodu chystají i v Adamově, kterým protéká řeka Svitava. Do několika vodních toků před městem nainstalují čidla, která budou snímat vliv srážek nebo třeba tání sněhu na hladinu. „Členům povodňové komise budou na mobil chodit textové zprávy s informacemi o stavu hladiny na těchto tocích. Budou mít specializovaný manuál, který je navede tak, aby dále postupovali co možná nejoperativněji," vysvětlil místostarosta Adamova Jiří Němec.

Adamovští majitelé objektů, které budou při velké vodě ohrožené, se o nebezpečí dozvědí kromě varovných sms zpráv na mobilech i díky rozhlasu nebo sirénám hasičského sboru. Adamovští v současné době připravují fotodokumentaci. „Čidla začnou fungovat na konci prázdnin. Budou stát dva a půl milionu korun a devadesát procent částky pokryje dotace z Evropské unie," podotkl Němec.

V Rájci-Jestřebí letos po dvou letech aktualizují protipovodňový plán. „Kontrolujeme seznam důležitých kontaktů a doplňujeme jej o nová jména. Zároveň aktualizujeme soupis techniky, kterou můžeme při povodních použít," uvedl rájecký starosta Pavel Perout.

Vlastní varovný systém proti velké vodě Ráječtí nemají. „Využíváme informací z Letovic nebo Bílovic nad Svitavou a vyhodnocujeme data z Povodí Moravy. Všechny poznatky dohromady nás případně varují s dostatečným předstihem," je přesvědčený Perout.

Na prudké přívalové deště jsou podle něj ve městě připravení. „U nás povodeň napáchala největší škody v roce 1997, kdy voda zaplavila kanalizaci a vyplavila některé sklepy a zástavby. Od té doby máme docela klid, i proto, že jsme postavili hráz na konci Komenského ulice," připomněl starosta Rájce-Jestřebí.

Zatím bez poldru

Smělé plány měli ještě loni v létě v Doubravici nad Svitavou. „Chceme postavit suchý poldr s přepadem. Princip spočívá v tom, že se postaví nádrž se sypanou hrází, která za normálních okolností bude určité množství vody potoka propouštět. Když se průtok v potoce zvýší, například kvůli přívalovým dešťům, nádrž zadrží povodňovou vlnu, která by mohla zaplavit domy ležící pod úrovní potoka," uvedl tehdy starosta Doubravice nad Svitavou Pavel Král.

Nakonec však projekt prozatím skončil u vypracování dokumentace. „Nemáme na poldr momentálně peníze. Ale na povodeň jsme připravení dobře, hlavně díky vyčištění potoků před několika lety," ubezpečil Král.