V sobotu dopoledne vládne na farním dvoře maximální soustředění. Děti i dospělí se se zaujetím přehrabují v hromádkách hlíny vybrané ze žárového hrobu, pečlivě čistí a slepují střepy keramických nádob, překreslují svoje nálezy na papír. Nad vším dohlíží lektoři Marek Novák a Andrea Koucká. Vedou mladé archeology krok za krokem.

Cestu na tento kurz si našla také rodina Létalových z Troubek, která přijela s cílem užít si aktivně společný čas dovolené a dozvědět se něco nového. Rodiče oceňují zejména možnost, že kurz je určen pro děti i dospělé. „Většina akcí bývá rozdělena – příměstské tábory jsou jen pro děti, další akce zase třeba jen pro dospělé. Nám vyhovuje, že je to tady pro všechny,“ říká Radim Létal.

„Překvapilo mě, že když se člověk hrabe v hlíně v lese, nejsou tam jen střepy, ale najde i mazanici. Naučili jsme se poznat rozdíl mezi hlínou a mazanicí. Také je zajímavé, jak je to uspořádané uvnitř žárového hrobu,“ zmiňuje věci, které se díky kurzu dozvěděl.

Považuje jej mimo jiné za skvělé rozšíření výuky dějepisu. Děti se podle něj také naučí pracovat se šuplerou, procvičí si geometrii, matematiku, dokonce i chemii při čištění kovových předmětů. „Podobné interaktivní zkušenosti jsou na zapamatování učiva mnohem příjemnější,“ podotýká Radim Létal, zatímco jeho žena se snaží zkompletovat nádobu, kterou našla v žárovém hrobu.

Lektoři vše názorně ukazují a jsou k dispozici, když si někdo neví rady. „Účastníci Pazourkovy letní školy archeologie nahlédnou do všech možných metod, které souvisejí s archeologickou prací. Ve čtvrtek jsme měli v muzeu teoretický úvod a odpoledne jsme jeli do terénu, kde jsme si vyzkoušeli metody povrchového sběru a detektory kovů. Všichni si nasbírali spoustu nálezů,“ popisuje lektor Marek Novák s tím, že tento kurz se koná letos již podruhé.

Předměty k bádání nasbírali v archeologické lokalitě v okolí Nového hradu, kde se běžně na povrchu nacházejí keramické a další nálezy. „Druhý den jsme je čistili a popisovali. Zároveň probíhal výzkum simulovaného žárového hrobu na farní zahradě pod kostelem svatého Martina,“ dodává Novák.

V rámci třídenní akce nechyběl ani laboratorní kurz, kde se čistila a lepila nalezená keramika. „Dnes všichni dokumentují a kreslí nálezy z hrobu a na závěr se pokusí určit, jak jsou staré,“ říká lektor. Stáří předmětů se určuje podle odborné literatury – archeologové najdou analogické obrázky a pokusí se dopídit, jak by mohl být žárový hrob starý. Účastníci se tak naučili rozpoznávat artefakty z různých období pravěku a středověku a dozvěděli se také, co je potřeba k ochraně archeologických památek.

MARIE HASOŇOVÁ