Polovina kostela je natřená žlutě, polovina bíle, to aby bylo vidět, kde stával starý venkovský kostelík a jak byl rozšířen. Z doby jeho vzniku se nedochovaly žádné písemné zprávy, ale podle zhodnocení některých dochovaných stavebních a architektonických prvků se počátek kostela klade do druhé poloviny třináctého století.

Další díly seriálu Kostely na Blanensku najdete ZDE

„Při posledních větších pracích v kostele byly na zdi nalezeny fresky,“ uvedl duchovní správce farnosti Aleš Vrzala. V letech 2003 až 2004 byly totiž odhaleny ve staré části kostela gotické omítky s nástěnnými malbami, které se skrývaly pod vrstvami líčení. Malba byla nalezena ve dvou pásech na evangelijní straně presbytáře. „Presbytář byl tenkrát celý očištěný, dělalo se ještě několik sond, takže víc fresek se tady pravděpodobně nenachází,“ zamítl možnost objevení dalších fresek kněz.

Fresky byly po objevení restaurovány. Malba je provedena červenou kresbou na vápně a její původ se klade do sedmdesátých let čtrnáctého století, nikoliv tedy do doby vzniku kostela, ale do časů jeho rané existence.

Až do roku 1924 si kostel uchoval dřevěný štít i střechu. Právě v tomto roce se uskutečnila nejzásadnější přestavba kostela a byl též znovu vysvěcen. Od prvotní myšlenky na rozšíření kostelíku až do realizace přestavby ovšem uběhlo neuvěřitelných sto dvacet let.

Oprava kostelíku byla totiž nařízena již v roce 1804. Hned se začal svážet stavební materiál, ten byl však v následujícím roce rozkraden. Dále se zřejmě nedostávalo peněz a chyběla vůle z vyšších míst přestavbu podpořit. V roce 1860 se zřítil štít na západní straně a byl nahrazen slabým, který v roce 1868 za ničivé bouře opět spadl spolu s částí střechy.

Další přípravy na rozšíření kostela začaly v roce 1907. Místní lidé se zavázali přispívat finančně, materiálně i pracemi. Do vývoje plánování zasáhla světová válka, která opět práce pozdržela. Nakonec se vše podařilo a na rozdíl od předchozích zdlouhavých příprav byla naopak samotná přestavba velmi rychlá – uskutečnila se v podstatě v jednom roce, takže nový rozšířený kostel mohl být v roce 1924 vysvěcen.

„Na hlavním oltáři je obraz svatého Ondřeje, patrona kostela,“ sdělil Vrzala. Zasvěcení svatému Ondřeji není na Moravě příliš časté. Na Blanensku je to pravděpodobně jediný kostel zasvěcený tomuto světci.Za povšimnutí stojí reliéfová křížová cesta z terakoty. Její plastické obrazy pocházejí od firmy Mayer z Mnichova.

„Ve věži visí dva zvony,“ řekl dále farář. Za první světové války byl jeden lehčí zvon zrekvírován a nikdy se nevrátil. Druhý zvon, pocházející z roku 1696, zůstal ušetřen. V roce 1924 byly vysvěceny dva nové zvony, které byly za druhé světové války opět odvezeny, tentokrát ovšem i se vzácným historickým zvonem. Ten se však naštěstí v pořádku vrátil, tudíž visí v kostele dodnes, společně s jedním lehčím zvonem z roku 1924, který se také podařilo zachránit.

Vážení čtenáři, seriál Kostely na Blanensku najdete v tištěné podobě také každé úterý v Blanenském deníku Rovnost.