Na pódiu právě hraje skupina Narttu. Pár boků se rozvlnilo. Odpolední čas patří hlavně dětem. Skáčou na hradě, nechávají si pomalovat obličeje, ruce i nohy. Několik malých slečen dumá nad obrázky křižovatek. Dospělí debatují u piva, prohlíží si výstavu starých motorek nebo zašli do stanového městečka obdivovat ty nové. A většina zamířila ke stánku, kde se prodávají losy. Hlavní výhrou v tombole je let balónem. Ti, co nakonec nic nevyhrají, odchází s pocitem, že udělali dobrou věc. Část peněz utržených za losy pomůže nemocným dětem. Letos se na motosrazu rozhodli pomoct Elišce z Blanska a Terezce z Brťova. Nejvíc peněz však pořadatelé vyberou dražbou dresů a startovních čísel úspěšných sportovců.

Ve stanovém městečku se ubytovali motorkáři. Jirka Tesař z Bystrého u Poličky byl na zdejším motosrazu pokaždé. „Tady mají vždycky štěstí na počasí,“ říká Jirka. „Akorát rozdělení sprchování bylo lepší loni,“ ozval se jeho kamarád. „On by se chtěl sprchovat se ženskými,“ směje se další. Sedí tu spolu fandové motorek od Bystrého, Olešnice, Moravského Krumlova i z Rájce. Opodál se baví nad motorkou další. „Teď jsme zjistili, že jsme skoro sousedi. Jeden ze Šumperka a druhý z Jeseníku,“ žasnou.

Ti, co nemají motorku, přijeli za dobrou muzikou. „Byla jsem na všech ročnících. Jezdím sem za hudbou a koukat na motorky. Mám sen, že si taky jednu koupím,“ říká Martina z Lomnice. Na lavičce opodál sedí tři pánové z Drnovic. Losy už mají nakoupené. „Moc se nám tu líbí, ale příští sraz bychom chtěli u nás v Drnovicích,“ říká Josef Kopeček. Zároveň chválí pořadatele, jeden z nich je jeho syn.

Začíná tombola. Pod pódium přicházejí spokojení výherci. Jedna slečna dokonce třikrát. Jednou pro balíček první pomoci pro muže. Hned na to pro další výhru, balíček pro ženy. Solidárně nechává první výhru jinému šťastlivci. Když přichází potřetí, jde moderátor do kolen. Tentokrát je to ale omyl, na losu má být jiný obrázek. Po tombole má na řadu přijít dražba. Bohužel místo ní přichází pořádný slejvák doprovázený hromy a blesky. I na to jsou pořadatelé připraveni. Těm, co se nevešli pod stany, rozdávají pláštěnky.

Po půl hodině se počasí umoudří a konečně je tu dražba. Tři mladíci ze Lhoty Rapotiny se domlouvají, kolik investují do dresu Komety. Sedm a půl, deset nebo patnáct tisíc? Nakonec se dohodnou na deseti. „Hlavně aby jsme nedopadli jako loni,“ bojí se jeden z nich. A už se začalo. Ruce lítají vzhůru a tisíce přibývají. Hned první dres se vydražil za patnáct tisíc. A jede se dál. Nikdo moc neváhá. Jen jedna nastávající maminka krotí partnera, že by měl radši myslet na kočárek. „Karel Abraham jezdí se sedmnáctkou, dá někdo sedmnáct tisíc?“ ptá se moderátor, kterému už vysychá v krku. Největší, ale velmi rychlá bitva se strhla o dres komety. Kluci z Rapotiny už mávli na šestadvacet tisíc. Nakonec to nestačilo. Konečných třicet už neměli. „Příští rok našetříme víc,“ neberou to tragicky. Nejvíc peněz vydělal dres Jardy Kulhavého. Roman Dvořáček mladší za něj nabídl třicet osm tisíc. Jeho rodiče jsou dojatí, že dal tolik peněz na dobrou věc. „Máme z něj radost,“ říká Dvořáček starší. Sám dal deset tisíc za dres Steffi Laier, kterou asi málokdo zná. A pak se sám přebil na dvanáct. Poslední položkou byl pojízdný Pionýr. Spolu s tombolou a příspěvkem Motoklubu Drnovice se částka vyšplhala na 220 tisíc.

Dražbu sledovala maminka Elišky. „Připravila jsem si řeč, ale už teď vím, že ze sebe nic kloudného nedostanu,“ obává se. Nakonec to i s rodiči Terezky zvládla dobře. „Přeju všem motorkářům spoustu kilometrů bez nehody,“ říká nakonec táta Terezky.

Mezi mraky vykouklo sluníčko. Na pódium vtrhli hoši s velkým srdcem a malými nástroji. Skupina Ukulele Troublemakers to rozpálila tak, že při druhé písničce vypadly pojistky. A tak si zpěvák spolu s plným parketem zazpíval moravskou lidovou Vínečko bílé.