U jednoho ze stolů se usmívá pětaosmdesátiletá Eliška Radiměřská. Na první pohled je vidět, že si akci užívá. „Moc se mi to líbí, že mladí u nás v obci drží tradici hodů a folklóru. Mají k tomu vztah. To není v dnešní moderní době samozřejmost. Mně se oživují vzpomínky na dětství a mládí, kdy jsem tancovala na hodech. Maminka s tatínkem chodili jako stárci. Teď štafetu u nás v rodině převzali vnuci a vnučka. Dnes tu také tancují, mám obrovskou radost a trošku slzy na krajíčku,“ usmívá se rodačka z Olomučan na Blanensku.

V kulturním domě vystupují v sobotu členové olomučanského spolku Kajesan, Rudická mládež a kotvrdovická chasa. V několikaminutových pásmech postupně publiku předvádějí lidové tance v pestrých krojích. „Pro mě je tancování a folklór srdeční záležitost. Propojení historie a regionu. V této komunitě se pohybuji asi osm let. Začalo to tím, že jsem šla tancovat na hody jako záskok a už jsem u toho zůstala. Dnes jsme tančili brněnské a myjavské tance v kotvrdovických krojích. Ty se obnovovaly podle vzpomínek pamětníků a historických údajů před deseti lety. V Kotvrdovicích se nás teď schází asi deset párů. Už pilně nacvičujeme na letní hody a večerní vystoupení,“ říká členka kotvrdovické chasy Barbora Odehnalová.

Na parketu se její kamarádi právě střídají se členy Rudické mládeže. Ta v současnosti drží v obci tradici hodů, pořádá velmi oblíbený Pohádkový les pro děti, ples a hraje také divadlo. Aktuální představení má premiéru poslední dubnovou sobotu. „Přijely jsme podpořit naši mládež. Zpíváme s nimi, tančíme. A také pomáháme s přípravou na akce,“ hlásí těsně před vystoupením Hana Zouharová s Marcelou Konečnou.

Podle Adama Daniela z Olomučan zkusili místní první ročník nejprve v komornějším duchu. Proto vystupovaly jen tři chasy. „V okolních obcích je podobně založených spolků nebo komunit se zaměřením na lidové písně a tance víc, ale na první ročník jsme se rozhodli pro menší počet účastníků. Jsme rádi, že se lidem vystoupení líbí. V obci máme dobré ohlasy na obnovené Svatováclavské hody nebo Pomlázkobraní. Jsme parta asi pětadvaceti lidí, kteří mají blízko k folklóru, baví nás to,“ říká za tým pořadatelů muž ze spolku Kajesan. S bratrem Jiřím, dalšími členy rodiny a přáteli pokračují ve stopách otce, který v Olomučanech léta stojí za kulturními akcemi. Symbolickou štafetu na pořádání druhého ročníku pak v závěru sobotního minifestivalu přebírají Kotvrdovičtí.