Oslava folkloru ovládne Kořenec každé dva roky. „Kořenečtí se vždy snažili udržet tradici, slavnosti začali pořádat i proto, že se při nich setkají rodáci. Většina z nich navíc tančila v Kořeňáku,“ říká Zdeněk Přikryl, který soubor Kořeňák vede. Ženy i muži divákům předvádí tance bez výrazných choreografických úprav.

Chtějí je zachovat v té podobě, v jaké je tančívali jejich předkové. „Dáváme si záležet také na krojích. Muži nosí kalhoty z jelenice a s pásy vyšívanými pavými pery. Ženy tančí zase v ručně vyšívaných šatkách. Kroje vypadají úplně stejně jako v roce 1870,“ dodává Přikryl. Takto ustrojení krojáci pak dovádí při řemeslných tancích či tanečních hrách. „Typické tance pro naše okolí jsou bednaříček, tesař či chlapský ležák, který se tančíval při ostatcích a muži jím ukazovali svou sílu. Velmi náročný je třasák,“ pokračuje Přikryl s tím, že při třasáku musí chytnout tanečníci folkový rytmus. Odráží se špičkami a drží se tak víc ve vzduchu než na zemi. „Na tento tanec lidé narazí málokde,“ dodá muž.

Některé soubory chtějí lahodit oku diváka, proto spojí tance z nejrůznějších oblastí. Tanečníky provází také živá muzika. I tu folklorní soubory oprašují. „Zjišťujeme z archívů, co je téměř zapomenuté, a pak se to snažíme obnovit. Muzikanti si rozepíší noty a zjistí, jak se dá píseň hrát a také zpívat. Pak se přidají tanečníci,“ popisuje Přikryl.

Kromě Kořeňáku uvidí lidé na slavnostech také Skalák z Protivanova, Velen z Boskovic či Drahan z Blanska. „Pro zpestření jsme pozvali opět soubor z daleka. Tanec jiného žánru předvedou Formani ze Slatiňan. Tato akce je jediným takovým folklorním svátkem na Blanensku,“ přiblíží kořenecký starosta Miroslav Zemánek. Slavnosti okoření i výstava keramiky a obrazů Jaroslavy Fišerové.