„Když si brýle návštěvník nasadí, prohlédne si zhruba pětiminutové video, které ho stručně provede historií boskovického hradu. A to přímo z konkrétního místa, z jádra hradu, kde stojí. V úhlu tři sta šedesát stupňů přesně vidí, jak se toto místo a hrad během staletí proměňovaly,“ řekl Deníku při prezentaci novinky jeden z autorů unikátního projektu, historik Vladimír Štrama.

Pracoval na něm společně s architektem Adamem Repaským. Virtuální projekce je rozdělená do čtyř historických etap. Od vzniku hradu ve třináctém století, po období jeho největšího rozkvětu až po úpadek. „Projekce je koncipována jako geneze fenoménu hradů. Přesná rekonstrukce nebyla možná. Je to kombinace toho, co kámen zanechal, archeologové vyzkoumali a fantazie. Takový pokus o zachycení hradu v jeho co nejvěrnější podobě s dávkou umělecké prezentace. O podobném projektu na jiných hradech v naší republice nevím,“ sdělil odborník.

Návštěvníci Hradu Boskovice se přenesou do středověku. Díky speciálním brýlím
Návštěvníci Hradu Boskovice se přenesou do středověku. Díky speciálním brýlím

V Boskovicích mají nyní k dispozici pět brýlí pro virtuální realitu. K vypůjčení jsou přímo v jádru bývalého hradu pod zastřešeným pódiem a jsou v ceně vstupenky. Do budoucna se nabízí podobné zpracování i dalších prostor zříceniny boskovického hradu. „Aby turisté chodili s brýlemi pro virtuální realitu volně po hradu, zatím brání drahé technologie. Ale věřím, že do několika let to už bude dostupnější. Dokážu si představit, že v Boskovicích by se podobně mohl zpracovat například v prvním patře hlavní sál,“ poznamenal Štrama.

Brýle si při čtvrteční prezentaci vyzkoušel také kastelán z nedalekého zámku v Kunštátu Radim Štěpán. A byl z nich nadšený. „Pro běžné návštěvníky hradu je to velmi pěkné zpestření. Odborníci, co se zabývají architekturou, si i při dnešním stavu zříceniny dokážou představit, jak to tady vypadalo kdysi. Laikové a hlavně děti vidí hromadu kamení a nic moc jim to neřekne. Jednotlivé fáze historických období hradu Boskovice jsou moc pěkně zpracované s příjemným komentářem. Za mě je to skvělý počin,“ řekl Radim Štěpán.

Zdroj: Deník/Jan Charvát

V podobné duchu mluvil za majitele zříceniny hradu Boskovice a také nedalekého zámku hrabě Ferdinand Mensdorff-Pouilly. „Je to opravdu cesta zpět v čase, když vidíte rekonstrukci hradu od třináctého do sedmnáctého století a pak bohužel i jeho pomalý úpadek. Brýle si může vyzkoušet každý návštěvník hradu, jsou v ceně vstupného,“ upřesnil šlechtic.

Novinku ocenila také starostka Boskovic Jana Syrovátková s tím, že by na hrad i do dvanáctitisícového města mohla přilákat více turistů. „Jsem ráda, že v Boskovicích máme něco, co široko daleko není. Díky virtuální realitě si lidé prohlédnou hrad, jak ho viděli naši předkové. Jsem také ráda, že odkaz našeho hraběte pan Huga, který už není mezi námi, žije dál a panství má v osobě pana Ferdinanda následovníka. Pojí nás přátelství, město Boskovice bude partnerem této rodiny a věřím, že společně budeme posouvat město dál,“ řekla Jana Syrovátková.

Duha po čtvrteční bouřce v Adamově.
Duha po dešti nad Blanenskem. Bouřku s blesky vystřídala kouzelná podívaná

Vznik hradu se datuje do druhé poloviny 13. století. Z původní skromné stavby vznikla postupnými přestavbami ve 14. a 15 století velkolepá rezidence. „Směle konkurovala soudobým sídlům nejmocnějších rodů, jako byli Pernštejnové nebo Rožmberkové,“ stojí v průvodci boskovické hradu.

Hrad mělo postupně v držení šest šlechtických rodů. Obýván byl až do roku 1729, ale již předtím se kámen z hradu používal na stavu nového sídla přímo v Boskovicích. K definitivnímu opuštění hradu došlo v roce 1733 Po odstranění zastřešení bylo zdivo rozebíráno pro panské stavby ve městě i okolí. Roku 1856 získal boskovický hrad i celé panství rod Mensdorff-Pouilly. V padesátých letech minulého století však komunistický režim rodině veškerý majetek zabavil. „Na základě restitučního zákona byla roku 1991 většina majetku rodině vrácena zpět. V současnosti areál hradu i zámku zvelebuje, využívá k bydlení a reprezentativním účelům,“ popisují historii hradu Boskovičtí.

Zdroj: Deník/Jan Charvát

Jednou z atrakcí zříceniny hradu je roubená studna se šlapacím rumpálem, který nechali majitelé hradu před dvěma lety zrestaurovat. Je stavebně technickou raritou. Studna je hluboká šestadvacet metrů. V České republice se dochovaly pouze dvě studny se šlapacím kolem. Jedna se nachází na hradě Karlštejna a druhá právě v Boskovicích.

Kulisy hradu v minulosti přilákaly také filmaře. Točili tam například záběry do koprodukčního dětského seriálu Teta, který režíroval Juraj Jakubisko. Boskovický hrad se objevuje také v historickém příběhu Černá Fortuna, v televizní pohádce Sedmero krkavců nebo v první řadě detektivního seriálu Labyrint.

Vražda. Ilustrační snímek.
Podříznutý muž, střelba ve vlaku a smrt tyrana. Deník zmapoval vraždy v regionu

Pověst o založení hradu Boskovice
Při lovu se moravský markrabě ztratil uprostřed hlubokých lesů, kde jej potkal ptáčník Velen a zval jej k sobě domů, aniž ho však poznal. Po večeři svému hostu nabídl podle dobových zvyků také lázeň a ke šlehání také dubové větvičky. Pak ho usadil na polštářek a velkým hřebenem mu rozčesal vlasy. Za tuto službu a věrnost dostal Velen od markraběte erb a místo pro vybudování hradu. V erbu pánů z Boskovic tak najdeme hřeben, v klenotu pak polštářek a dubové věníky. Velen si v darované krajině vyhlédl nejpříhodnější místo, na kterém začal stavět hrad. Hrad rychle rostl, už byl i zastřešen, ale stále neměl jméno. Velen usilovně přemýšlel jak by ho měl nazvat. Chodil z jedné komnaty do druhé a tu se stalo, že zakopl o práh, srazil si palec a zanaříkal: „Už nebudu chodit bosko více.“ A tak byl hrad nazván Boskovice.
Zdroj: www.hradboskovice.cz