Další díly seriálu Kostely na Blanensku najdete ZDE

Raně barokní chrám byl zbudován roku 1703 opatem Hradištského kláštera. V roce 1793 vyhořel, a pak byl znovu opraven a přestavěn do nynější podoby. Roku 1834 byl opět poškozen – blesk roztříštil věž, již bylo nutno opět opravit.

Zeď, která je kolem kostela, dříve sloužila jako opevnění městečka. „V minulosti obklopovala hřbitov, který byl zrušen, ale ještě jako dítě si pamatuji, že tam byly hroby,“ vzpomněl kronikář Pavel Krejcar ze Svitávky.

Ve zdi zůstal náhrobek, avšak je poměrně poškozený. Lze na něm přečíst nápis: „Letha Panie 1560.“ Tradovalo se, že tento kámen byl postaven původně do svitáveckého kostela na památku hraběnky za to, že věnovala kostelu rozsáhlý les Kříby nad Míchovem. Obdarování učinil vladyka Herult z Herultic a na Míchově s podmínkou, že užitky lesa bude do smrti brát jeho sestra Dorota Křivanova. Ta skutečně les odkázala faře, později byl přidán k šebetovskému panství.

V kostele se nacházejí tři oltáře. Nad hlavním oltářem je velký obraz, na němž je zobrazena hlava, představující podle tradice pravou podobu Kristovu. „V devadesátých letech minulého století byl kostel několikrát vykraden,“ sdělil dále Krejcar.

Vzácný zvon

Ve věži visí zvony. „Za světových válek zvony rekvírovali, ale nejdřív vždy brali ty mladší, takže nejstarší zvon tam zůstal,“ vysvětlil kronikář. Je z roku 1530, nese jméno Svatý Jan a patří mezi nejstarší v okolí. Po jeho obvodu se vine nápis psaný starým gotickým písmem. „Zvon je velice vzácný, ale trochu poškozený, takže se na něj nezvoní,“ dodal Krejcar.

A proč zasvěcení právě svatému Janu Křtiteli? „Existuje jedna pověst, kterou sepsal místní kronikář Okáč v polovině devatenáctého století,“ přibližuje Pavel Krejcar. V přemyslovské době býval na zdejším kopci Hradisko dřevěný hrádek. Na Hradisku sídlil rytíř Chobol, jenž měl jedinou dceru Anežku, která se nechtěla provdat podle jeho představy za jistého obstarožního rytíře. Její snoubenec, do něhož byla zamilovaná, musel bojovat jinde. Když se pro ni vrátil, byla jeho milá vězněna na hrádku. Mladý rytíř ji osvobodil, ale jeho bratr Jan byl těžce raněn a zemřel v domku, kde bydlel ptáčník. Podle pověsti na jeho památku na tom místě rytíř vystavěl kapli a zasvětil ji svatému Janu Křtiteli.

Velmi stará je budova fary. Byla vystavěna v roce 1680 a po ohni roku 1793 byla přestavěna do nynější podoby. Od roku 1968 žil na faře kněz a katolický básník P. Jan Dokulil. Byl švagrem básníka Jana Zahradníčka, s nímž se blízce přátelil.

Po druhé světové válce byl stíhán a dvanáct let vězněn jako nepohodlný pro tehdejší režim, nakonec dostal souhlas pro kněžské působení a přišel na faru do Svitávky. Snažil se místní kostel zvelebit, mimo jiné za jeho působení dostal chrám novou fasádu, která je na kostele dodnes. „Páter Jan Dokulil zemřel v roce 1974 a je pochován na zdejším hřbitově. Letos třináctého července by se byl dožil sta let,“ dodal kronikář Krejcar.

Vážení čtenáři, seriál Kostely na Blanensku najdete v tištěné podobě také každé úterý v Blanenském deníku.

MARIE HASOŇOVÁ