Na Vánoce uplynuly dva roky od chvíle, kdy do rodiny Bohatcových z Letovic přibyly další tři děti. Sourozeneckou trojici našli Stanislava a Bohumír Bohatcovi tentokrát přes Fond ohrožených dětí. A nejsou výjimkou. Počet manželských párů, které se rozhodly stát se pěstouny opuštěných dětí, se totiž na Boskovicku za poslední léta zvýšil o celou třetinu.

„V roce 2003 jsme evidovali celkem šestačtyřicet dětí v pěstounské péči, a letos už osmašedesát,“ uvedla vedoucí Odboru sociálních věcí a zdravotnictví Městského úřadu v Boskovicích Eva Siverová.

U vánočního stromku se nyní u Bohatcových schází dvě děti vlastní a deset dětí v pěstounské péči. Zatímco v Boskovickém regionu se pěstounské péči daří, osvojit si dítě za vlastní se tu moc lidem nepoštěstí. „Vloni tu například přibylo do pěstounské péče osm dětí, předloni šest a v roce 2007 dokonce dvanáct. Oproti tomu adoptovány byly v minulém roce jen dvě děti, v předminulém roce jedno a předtím děti tři,“ doplnila Siverová.

Běh na dlouhou trať

Rozhodnout se adoptovat dítě do jednoho roku věku pocházející z našeho etnika a bez zdravotních komplikací, zvláště pokud už rodiče nějaké vlastní děti mají, je zdlouhavý boj s větrnými mlýny. Předchozí léta babyboomu, kdy se i v boskovické porodnici rodily děti jako na běžícím pásu, se totiž náhradní rodinné péče vůbec nedotkly.

Už od roku 2007 se v Boskovicích rodí přes osm set dětí ročně. To je zhruba o stovku víc, než byl průměr v předchozí dekádě, kdy se porodnost pohybovala stabilně kolem sedmi set dětí za rok. Novorozeňat vhodných k adopci však nepřibylo.

„Za předchozí léta si vzpomínám snad jen na dva případy, kdy chtěla dát matka své dítě k adopci. Baby boom totiž způsobily ženy narozené v letech 1974 až 1978, tedy v době populačního boomu minulé éry, které si v určitém věku uvědomily, že už je čas na první dítě. Ale to se týká jen žen, které děti mít chtějí a k adopci je tedy nedávají,“ vysvětlil primář gynekologicko-porodnického oddělení nemocnice v Boskovicích Jan Machač.

Podle Jany Fadrné z Oddělení sociálně právní ochrany Městského úřadu v Blansku si rodiče do pěstounské péče můžou na rozdíl od adopcí vzít i dítě, ke kterému se stále hlásí vlastní rodiče, a které tedy není právně volné. A těch je většinou víc. Manželské páry, které si přinesou na úřady do Blanska nebo do Boskovic žádost o osvojení dítěte, se tak leckdy spokojují s pěstounstvím. „Navíc když si rodiče už jedno dítě osvojí nebo už mají vlastní děti, je pak pro ně komplikovanější dostat ještě další. Proto si často zvolí péči pěstounskou,“ vysvětlila Jana Fadrná z Oddělení sociálně právní ochrany Městského úřadu v Blansku.

Také manželé Bohatcovi z Letovic patří k těm, kteří po narození dvou vlastních dětí zatoužili ještě po dětském výskotu. „Když nám naše děti odrostly, chtěli jsme mít ještě jedno a to se nám už nedařilo. Proto jsme se tehdy v osmdesátých letech rozhodli vzít si další do pěstounské péče. A skončili jsme na deseti,“ vzpomínala Stanislava Bohatcová.

Více dětí na vesnicích

Zatímco v Boskovicích počet zájemců o pěstounství strmě narůstá, v Blansku zůstává už léta stejný. „Když se podívám do statistik za posledních sedm let, tak počet žádostí o pěstounskou péči i o osvojení je stále přibližně stejný,“ uvedla Fadrná.

Oddělení sociálně právní ochrany Městského úřadu v Blansku v minulém roce pracovalo s pětatřiceti rodinami, které měly v pěstounské péči celkem čtyřiačtyřicet dětí. Podle Jany Fadrné za nižší počet pěstounů může rozložení regionu. „Na Boskovicku je oproti Blanensku více menších měst i vesniček, Lidé na vesnicích mívají většinou víc dětí než ve městech, což může způsobit i jiný náhled na náhradní rodinnou péči,“ míní sociální pracovnice.