První obilovinou, kterou kombajny začaly sekat, je ozimý ječmen. „Sklízet jsme jej začali minulý týden, ještě musíme dodělat pár hektarů. Poté bude následovat ozimá pšenice a řepka," řekl ředitel Agrospolu Knínice Ladislav Menšík.

Úroda podle něj trpí, protože v zimě nenapadl žádný sníh a od loňského října pořádně nezapršelo. „Nedostatek vláhy v polích je obrovský. Ozimé ječmeny dopadnou naštěstí relativně dobře. Loni vynesl hektar přibližně sedm a půl tuny, letos to bude alespoň o tunu méně. Hůř na tom bude řepka. V loňském roce jsme měli výnos čtyři tuny na hektar, letos to budou jen dvě a půl až tři tuny. A nejhůř zřejmě dopadnou jarní ječmeny," odhadl Menšík.

Čekají ztráty

Zemědělci očekávají finanční ztráty. Jak budou velké, si ale netroufají odhadovat. „Těžko říct, jak se situace vyvine, protože ceny ještě nejsou ustálené. Když bude obilí málo, mohou i stoupnout, a pak to nebude tak zlé," míní Menšík.

Ozimé ječmeny již mají z osmdesáti procent sklizené v letovické zemědělské společnosti Ledeko. „V pondělí jsme začali sklízet ozimý hrách a pšenici. Koncem týdne se pustíme do sklizně řepky," přiblížil ředitel společnosti Petr Poláček.

V zemědělské společnosti ZEAS Lysice jsou ještě rychlejší. Ozimý ječmen již posekli. „Měli jsme ho asi osmdesát hektarů. Od pondělí kombajny začaly sklízet ozimou řepku a pšenici," sdělil ředitel společnosti Jiří Šafář. I podle něj bude úroda nižší než loni. „Počasí se na ní výrazně podepsalo," zhodnotil Šafář.

Pokud podle zemědělců nezačne intenzivně pršet, po žních může být do tří týdnů. „Když naopak zaprší, mohou trvat i dva měsíce. Loni bylo deštivo celý srpen, a tak u nás žně končily až kolem dvacátého září. Již teď je ale jisté, že výnosy budou celkově nižší zhruba o patnáct až dvacet procent než loni," nastínil Poláček.

V zemědělském družstvu Sebranice začnou žně až koncem tohoto týdne. Agronom Jaromír Haška vysvětlil, že obilí tam dozrává později. Družstvo kromě toho použilo na pšenici postřiky, které prodlužují vegetaci. Aby ochránilo klasy před nemocí rzí pšeničnou. „Horka nasvědčovala tomu, že se letos rozšíří. Na některých polích jsem ji už viděl, porosty jsou pak celé rezavé. Pšenice nemá potřebné živiny a nemůže pak tvořit enzymy. Zhoršuje se její kvalita a výnosy jsou menší," vysvětlil Haška s tím, že družstvo začíná se sklizní později také proto, že nepěstuje ozimý ječmen.

Podobně jako společnost VOS zemědělců ve Velkých Opatovicích. „Na pole vyjedeme koncem tohoto týdne. Zatím ladíme stroje. Může se stát, že obilí bude mít uschlá zrna. Výkupní ceny mohou být i o deset procent nižší než loni, a tím pádem budou i menší tržby," uvedl vedoucí zemědělské výroby Jiří Štěrbáček.

Nižší výnosy

Ředitelka blanenské Okresní agrární komory Marcela Pokorná upřesnila, že sucho se nejvíc podepsalo na obilí, které zemědělci zaseli na jaře. Tedy především na jarní pšenici a ječmeni, které teprve budou sklízet. „Ozimý ječmen měl loni na Blanensku průměrný výnos 5,7 tuny na hektar, letos bude mít přibližně 5,2 tuny. Zemědělci jej již sklidili z pětašedesáti procent. Ozimá pšenice a ostatní plodiny teprve začínají sklízet, proto jsou nyní odhady o výnosech předčasné," vysvětlila Pokorná.

Ve vzrostlých porostech se často ukrývá zvěř, pro kterou mohou být lišty kombajnů hrozbou. „Při žních naštěstí k žádným velkým ztrátám nedochází. Horší to je v květnu a červnu, když zemědělci sečou traviny. Někdy sekačky posečou srnčí mláďata, která nedovedou utéct. Snažíme se louky prohledávat se psy a zvěř z nich vyhnat," sdělil jednatel blanenského Okresního mysliveckého spolku Jaroslav Zelený.