Od 1. ledna do 5. června loňského roku blanenští policisté pohřešovali jedenáct lidí. Všechny ve stejném období našli, i když některé bohužel mrtvé. „Letos jsme za stejnou dobu registrovali dvanáct pohřešovaných lidí. Jedná se tedy téměř o stejné číslo. Rozdíl je v tom, že tři z nich stále hledáme," přiznala policejní mluvčí Iva Šebková.

Ve všech třech případech proto policisté požádali o pomoc případné svědky prostřednictvím médií. „Nedá se pevně stanovit doba, po které se pro takový krok rozhodneme. Vždy záleží na okolnostech. U ztracených dětí to bývá často hned po několika minutách od odhlášení, u dospělých někdy až po výrazně delší době. Svou roli hraje například to, jestli hledaný člověk bere nějaké léky, potřebuje trvalou péči nebo trpí psychickými problémy," vysvětlila Šebková.

Ztracený diabetik

To je případ Františka Doška z Adamova, který se léčí s cukrovkou a vysokým krevním tlakem. Sedmašedesátiletý vysoký štíhlý muž odešel ze svého bytu začátkem března a stále se nevrátil. „Detaily neznám, ale policisté postupují tak, jak je v podobných případech běžné. Zatím prý žádné konkrétní stopy neobjevili," řekl adamovský starosta Roman Pilát.

Slýchává různé dohady nad osudem pohřešovaného. „Všechno to jsou pouze domněnky lidí. Každopádně to je velmi smutná událost, především pro jeho rodinu a nejbližší," doplnil Pilát.

Doška v Adamově dříve potkával například pan Vladimír, který si nepřál zveřejnit své příjmení. „Neznám jej až tak dobře, ale vím, že je vášnivým turistou a často chodíval do lesa. Ve městě ho zná hodně lidí, dříve pracoval ve fabrice. Proto je pochopitelné, že o něm i po třech měsících mluví a čekají na jakékoli zprávy," potvrdil muž.

Z adamovského Adastu se s Doškem znal Vladimír Čech. „Vždycky se choval jako velký kliďas, bývala s ním legrace. Proto si jeho zmizení nikdo nedokáže vysvětlit. Pořád se dohadujeme, co s Františkem je a kam mohl odejít," přiblížil muž z Adamova.

Podobné okolnosti vedly ke hledání Pavla Borka z Újezdu u Boskovic. „Sedmapadesátiletý muž střední postavy odešel z místa svého bydliště devatenáctého května kolem půl čtvrté odpoledne neznámo kam," konstatovala tehdy Šebková.

Také obyvatelé této obce o případu podle starosty Josefa Novotného diskutují. „Bylo by zbytečné někde vyvěšovat třeba jeho fotografii. Jsme malá obec, takže všichni dobře vědí, jak pan Borek vypadá. I bez asistence policistů jsme sami prohledávali lesy a přilehlé lokality, ale bohužel marně," uvedl Novotný.

Miroslav Machálek už sice nepochází z Blanenska, ale naposledy jej viděli jeho známí 16. dubna v Borotíně. „Čtyřiačtyřice­tiletý muž se dvěma jizvami na tváři odjel v autě značky Ford Mondeo Kombi modré barvy s registrační značkou 7B08280. Má trvalé bydliště v Mezilesí na Náchodsku, ale tam už podle všeho nedorazil," přiblížila policejní mluvčí.

Starosta Borotína Zdeněk Toul si nemyslí, že by se Machálek nakonec objevil na Blanensku. „S manželkou se rozvedl, takže u nás už dávno nebydlí. Proto jsme nepodnikli žádné konkrétní kroky. Místní nepochybují o tom, že se ztratil v místech trvalého bydliště," nastínil Toul.

Podle Šebkové neexistuje žádná lhůta, na kterou by měli lidé čekat, než podobné případy ohlásí. „Policisté nejprve kontaktují blízké pohřešovaného, aby si udělali obrázek o místech, kde by se mohl zdržovat. Vyslechnou členy jeho rodiny a přátele, ale pro jistotu vždycky informují i blízké nemocnice," popsala.

Doba, která uplyne mezi zmizením a nalezením člověka, podle ní bývá různá. „Když se jedná o děti, které mají třeba strach z výprasku kvůli špatným známkám, bývá to otázka hodin, maximálně dnů. Nalezení pohřešovaného se však nedá vyloučit nikdy. Jednou kriminalisté například našli tělo ženy, po které pátrali čtyři roky. Proto i nadále apelujeme na lidi, aby se nám v případě jakýchkoli informací ke třem momentálně pohřešovaným mužům ozvali na lince 158," dodala Šebková.