„Ženu, která chtěla skočit do Macochy, jsme naštěstí díky policejnímu psu našli a zachránili. Pomohl nám k tomu i její manžel, který nás o sebevražedném úmyslu ženy informoval,“ uvedla blanenská policejní mluvčí Iva Šebková.

Žena, která se rozhodla ukončit svůj život na dně propasti, je momentálně v bezpečí v odborné péči. Až k podobným tragickým závěrům můžou lidi dovést zdánlivě neřešitelné problémy. A chmurné počasí na psychické pohodě nepřidá. V letošním roce už policisté na Blanensku pomohli zabránit dvěma pokusům o sebevraždu.

„Kromě ženy, která se chtěla zabít skokem do Macochy, jsme letos společně s hasiči zasahovali na Blanensku už u druhého podobného případu. Stejně jako u prvního případu, jsme se i o něm dozvěděli prostřednictvím jednoho z příbuzných. Zabránili jsme tak další ženě, která si chtěla vzít život doma v bytě,“ doplnila Šebková.

Příbuzní a přátelé mohou zachránit

Podle Ivy Šebkové důležitou roli u podobných policejních zásahů hraje duchapřítomnost příbuzných a přátel. „V loňském roce jsme pomohli zabránit nejméně třem lidem, kteří se rozhodli spáchat sebevraždu právě na základě včasného varování jejich blízkých. V letošním roce jsme takto zasahovali dokonce už dvakrát,“ doplnila policejní mluvčí.

Ne vždycky bylo v lidských silách úmyslům sebevrahů zabránit. V loňském roce si jich vzalo na Blanensku život čtyřiadvacet. To je o šest více než v roce 2008. Z toho například čtrnáct sebevrahů vyřešilo své problémy oběšením, pět skočilo pod vlak a jeden se zastřelil.

„Počet sebevražd se opravdu v minulém roce zvýšil. Nejčastěji lidi k tomuto tragickému řešení dovedly psychické nebo existenční problémy, v jednom případě měl člověk strach z dalšího trestního stíhání. A na život se sahají také těžce nemocní lidé,“ přiblížila Šebková.

Také dlouhé zimní měsíce na psychické pohodě nepřidají. Zvláště druhá polovina studených dnů bez slunce, s mrazivými rány a tmou už v brzkých večerních hodinách způsobuje deprese také u lidí na Blanensku. Nejvíce jimi trpí ti, kteří se s depresemi nebo jiným duševním onemocněním už dříve léčili.

„Určitý nárůst depresí je v zimním období vždycky. Patrné je to hlavně u lidí, kteří jsou citlivější nebo u těch, kteří už v minulosti deprese měli,“ přiblížil lékař Pavel Martinec z psychiatrické ambulance v Blansku.

Vliv zachmuřených únorových dnů pozorují také v charitním zařízením Pěkná modrá v Doubravici nad Svitavou. Tam poskytují své služby mimo jiné právě lidem s dlouhodobým duševním onemocněním.

„Také našich klientů se dotýká dlouhotrvající zima. V prosinci se ještě těší na Vánoce a na první sníh, i v lednu zimu ještě docela snášejí. Ale v únoru už jim energie opravdu ubývá,“ potvrdila Karla Změlíková z doubravické Pěkné modré. Také podle Změlíkové u lidí, kteří mají nějaký psychický problém, se v těchto dnech obvykle ještě zhoršuje. „Projevuje se to hlavně změnou nálad, klienti jsou více pasivnější, nemají dostatek energie a do ničeho se jim nechce,“ dodává Změlíková.

Právě před pasivitou blanenský psychiatr Martinec varuje. „Aby lidé nepropadali zimním depresím, nesmí zůstávat sedět doma. Pokud to jen trochu jde, ať se snaží sportovat, s fyzickou kondicí se totiž zlepší i psychická. Nebo aspoň musí chodit na procházky. A také pomůže dostatek světla. Není to sice moc úsporné, ale lidi by si měli v zimě doma dostatečně svítit,“ radí psychiatr.