Začali ráno v Moravské Třebové a Vanovice jsou jejich třetí zastávkou. „Děkujeme zase po roce za pozvání k vám do obce. A kdo chce zpívat, ať zpívá s námi," vítá publikum vedoucí orchestru Jiří Palán.

A už znějí známé koledy Nesem vám noviny či Narodil se Kristus Pán. Hlavně děti se pohupují do rytmu, dospělí po každé písničce tleskají a házejí dobrovolné příspěvky do připraveného kufříku. „Děkujeme za ně a slibujeme, že ještě dnes to všechno utratíme," směje se Palán.

Koledování ve Vanovicích si nenechala ujít například Alena Javůrková, která přišla s tříletou dcerkou Eliškou. „Mám ráda Vánoce, koledy, sama zpívám ve sboru v Jevíčku. Moc se mi zde líbí, sešlo se dost lidí. Užívá si to i dcera," je spokojená žena. Malého syna vzala na koledování také Jana Palánová. „Chodíme každý rok, vždycky to vyjde tak, že jdeme na besídku do kostela a cestou zpět si poslechneme muzikanty při koledování. Navodí to vánoční atmosféru, je to moc hezká tradice. Mám pocit, že chodí každým rokem více lidí," říká Jana Palánová.

Další štací muzikantů je Světlá. Tam vyhrávají před kapličkou. Lidí přišlo ještě víc než ve Vanovicích. Připravený vánoční punč mizí hodně rychle. „Poslední čtyři porce pro největší borce," vyvolává Jiří Griga, který punč vaří každý rok. A hned se podělí o recept. „Červené víno, džus, čaj, rum, skořice, hřebíček, to se svaří na sedmdesát stupňů. A pak přidáme hrozinky v rumu, višně v rumu a citron. Bylo toho přes deset litrů. Ale přišlo hodně lidí, příště musím uvařit patnáct," má jasno muž.

Na akci nechybí ani světelský kronikář Jiří Biberle. „Dřív se chodilo zpívat k jesličkám. Toto je novodobá tradice, ale moc pěkná, ujala se. Lidé se sejdou, poslechnou koledy, je i legrace. Pomáhá to, aby vesnice držela pohromadě," hodnotí kronikář.

Akci si užívají i muzikanti, i když v teplotách kolem nuly některým mrznou ruce. „Ohřejeme se vždycky v autobuse. Já koleduji asi počtvrté a vždycky se těším, baví mě to," říká Jan Haas, který hraje na pozoun. Podle Jiřího Palána letošní počasí vyšlo skvěle. Neprší, nesněží, nefouká. „Ale my hrajeme i v mrazech nebo v dešti. Je to tradice, nemusíme už ani zkoušet, všichni to znají zpaměti," říká Palán. Od loňska členové soubor jezdí koledovat ve dvou skupinách, protože zastávek bylo tolik, že už to nezvládali. „My hrajeme na osmi místech. Skoro všude nám připraví nějaké občerstvení, takže už máme zpoždění," loučí se ve Světlé Palán. Zvon v kapličce právě odbíjí pravé poledne a muzikanti se přesouvají zase dál.