Například hladina Sloupského potoka poklesla letos natolik, že odhalila Wanklovy komory, které jsou při normálním stavu pod vodou. „Na absolutní minimum z roku 1901 se ještě voda nedostala," uvedl speleolog Petr Zajíček.

Nižší stav, než je nyní, pamatuje jeskyňář ze začátku devadesátých let. Zda bude dál voda klesat, si v tuto chvíli netroufá Zajíček vůbec odhadovat. Na množství vody v jeskyních má totiž vliv i krátkodobý déšť, například v podobě bouřky, která se v úterý nad částí Blanenska přehnala.

Lodičky jezdí

Lidé, kteří chtějí navštívit světoznámé Punkevní jeskyně v srdci Moravského krasu, se nemusí kvůli suchu a klesajícím průtokům v řekách ničeho obávat. Hladina Punkvy na turistické trase pro loďky je regulovaná. Nehrozí tak, že by Správa jeskyní plavbu podzemím kvůli nedostatku vody zastavila. „Stavidla jsou teď úplně zavřená, vody máme dostatek," prohlásil Jiří Hebelka ze Správy jeskyní Moravského krasu.

Dodal, že nevěří, že by současná sucha při delším trvání mohla v jeskyních odhalit něco nového. Musela by to být podle něj velká náhoda. Zatopené sifony v jeskyních totiž mají desítky metrů, které jen tak neklesnou.

Kvůli teplým zimám a suchým jarům je však už od roku 2006 prakticky každé léto bez ledu největší česká ledová jeskyně Piková dáma. „Je to velmi netradiční stav," řekl předseda speleologické organizace Plánivy Petr Polák, který s kolegy v této oblasti Moravského krasu léta bádá v podzemí.

V Pikové dámě se díky zcela netradičnímu mikroklimatu vytvářely až několikametrové rampouchy, takzvané ledouchy, které vydržely v podzemí přes parné léto často až do října. „Poslední slušné ledouchy jsme měli v roce 2006. Od té doby je to s nimi velmi špatné," dodal jeskyňář Polák.

Jeskyně Piková dáma vytváří asi tříkilometrový podzemní systém, jehož součástí je také její Ledová chodba. Ta se začíná vytvářet vždy v březnu. V podzemí tuhne voda skapávající z povrchu, a to kvůli mimořádně silnému průvanu. Navíc celé podzemí je od něj tou dobou vychlazené.

MAREK OSOUCH
ČTK