Do nezpřístupněné části Amatérské jeskyně se podívají lidé. Dny otevřených dveří připomenou pětapadesáté výročí. V roce 1956 se totiž Moravský kras stal chráněnou krajinnou oblastí.

Moravský kras je druhé z pětadvaceti takto jmenovaných míst v Česku. „Chráněnou krajinnou oblastí je díky cenné přírodě a spoustě turistů, kteří k ní míří,,“ upřesnil šéf tamní správy Leoš Štefka.

Moravský kras tvoří zhruba pětadvacet kilometrů dlouhý pruh devonských vápenců. Od brněnských Hádů se táhne na Blanensko až ke Sloupu a Holštejnu. Široký je tři až šest kilometrů. „Vápence jsou staré asi tři sta šedesát milionů let. Moravský kras se může pochlubit i rozsáhlými jeskynními systémy. Třeba Amatérská jeskyně, kterou tvoří čtyřicet kilometrů chodeb, je nejdelší v České republice. Rudické propadání je zase největším ponorem. V jeskyních nechybí ani spousta závrtů,“ popsal Štefka.

V krasu se také nacházejí velké plochy přírodních rezervací a cenné rostliny a živočichové. Podle Štefky odtud vědci popsali přes sto nových druhů organismů. „Žijí tu třeba endemity ze skupiny chvostoskoků, které jinde na zeměkouli nejsou,“ pokračoval a připomenul, že krasem poletuje víc než dva tisíce dvě stě druhů motýlů, což je přes šedesát procent druhů motýlů z celé země. To potvrzuje mimořádně čisté životní prostředí.

V 60. a 70. letech minulého století však příroda měla na mále. Pustým a Suchým žlebem totiž projížděly auta a autobusy. Zplodiny z výfuků tak zůstávaly na dně kaňonu a poznamenaly zejména řasy a půdní organismy. „Speciální pracoviště ochrany přírody bohužel vzniklo až dvacet let poté, co se Moravský kras stal chráněnou oblastí,“ líčil Štefka. Motorová vozidla s výfuky časem nahradila lanovka a silniční vláček. Třináct kilometrů cest nyní patří výletníkům a cyklistům. Jiný dluh z minulosti se ochranářům vyřešit nepodařilo. V některých částech chráněné oblasti totiž stojí chatové kolonie.

Na výšlap nebo na kole vyráží do Moravského krasu hodně tuzemských i zahraničních turistů. Potvrdil to značkař Jiří Janás. „Je vidět, že stezky jsou prošlápnuté, na cestách tam také často potkáváme turisty. Značky je vedou nejzajímavějšími místy se skálami či hezkými výhledy, kam mohou lidé vstoupit. Bez značek by v krasu snadno zabloudili,“ míní Janás s tím, že v minulosti museli značkaři některé trasy přesměrovat. Lidé totiž vyšlapávali cestičky do blízkého zakázaného území a ničili tak přírodu.

Do jednoho z veřejnosti nepřístupných míst se však o víkendech v první polovině listopadu podívají. Při oslavách pětapadesátého výročí se otevře Amatérská jeskyně.

V Moravském krasu jsou nejdéle zkoumané jeskyně na světě. Tvrdí to předseda České speleologické společnosti Zdeněk Motyčka. „Již v roce 1723 údajně sestoupil na dno Macochy Lazarus Schopper, mnich z řádu minoritů. Moravský kras je také jediné území v Česku s horizontálními vodou protékanými systémy,“ uvedl. V krasu je dokonce přes tisíc dvě stě jeskyní.

Tamní správci chystají novinky. Příští rok připraví nové vyhlášení hranic Moravského krasu. „Chceme například vymezit čtvrtou zónu, do které zařadíme zastavěné části. Zatímco nyní lidé musejí kvůli drobnějším stavebním úpravám jednat s naší správou, vše pak vyřeší na stavebním úřadě, takže systém se zjednoduší,“ přiblížil Štefka.

V létě roku 2013 turisté navštíví také nový Dům přírody na Skalním mlýně se stálou expozicí o Moravském krasu včetně 3D promítání či toalety a íčko nad propastí Macochou.