Dosud opomíjený modřín opadavý neboli evropský chtějí lesníci vysazovat ve větší míře. Vkládají do něj velké naděje pro obnovu lesů i boj s kůrovcem.

„Modříny jsou odolnější a díky svým ekologickým vlastnostem jsou vynikající dřevinou do porostních směsí. Přitom zastoupení modřínu v českých lesích se pohybuje dlouhodobě kolem pouhých čtyř procent,“ uvedl Jan Světlík z Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity v Brně.

Spolu s dalšími institucemi se podílí na novém čtyřletém výzkumu využití modřínu vedeném Výzkumným ústavem lesního hospodářství a myslivosti. Uskuteční se na porostech v okolí Kostelce nad Černými Lesy a při Školním lesním podniku Masarykův les Křtiny.

Právě na Blanensku mají lesníci s modřínem historické zkušenosti. Ve zhruba 180 let starém smíšeném porostu v polesí Habrůvka rostou nejen buky, ale i statné, padesát metrů vysoké modříny opadavé. Lesník Lumír Dobrovolný připomíná, že tamní tradici založili již jeho lichtenštejnští předchůdci.

„Podíl modřínu máme osmiprocentní. Ani nám se kůrovcová kalamita nevyhnula, ale máme výhodu, že naši předkové se zaměřili na pěstování smíšených porostů. Nevznikají tak velkoplošné holiny, jako třeba na Vysočině, kde jsou smrkové monokultury,“ řekl.

Dosud se čeští lesníci u výsadeb přiklánějí spíše k druhům jako buk, smrk, dub a borovice. Podíl listnáčů v roce 2019 poprvé převýšil jehličnany. „Z listnatých dřevin asi nejvýrazněji vzrůstá v umělé obnově podíl dubu, jehož podíl se za posledních deset let zvýšil o čtyřicet procent,“ přiblížil Světlík.

Podíl modřínu činí 2,8 procenta

Výsadby modřínu se sice za poslední dekádu ztrojnásobily, i tak činí současný podíl jen 2,8 procenta. V případě podniku Lesy České republiky je to ještě o něco méně. „Využití modřínu by bylo možné zvýšit až do pěti procent. Při obnově kalamitních holin patří k často vysazovaným dřevinám. Používal se jako jedna z dřevin při obnově imisních holin v Krušných horách, dále při výsadbě na Křivoklátsku,“ sdělila mluvčí státního podniku Eva Jouklová.

Modřín evropský podle ní roste nejlépe mezi dalšími dřevinami. „Může přispět k rychlejšímu rozdělení kalamitních ploch na menší plochy a zlepšit tak mikroklima pro další vysazované dřeviny. Rozhodně patří do směsi vysazovaných dřevin druhově pestrého lesa nové generace,“ dodala Jouklová.

Modřínové lesy ale nevzniknou. Podle odborníků se dřevina k plošným výsadbám nehodí.

Lesník Dobrovolný zmínil i vhodnost modřínu pro přirozenou obnovu. „Jeho semena se dostanou i do vzdálenosti padesáti metrů. Modřín má rád slunce a volné plochy, toho lze využít právě na pokalamitních holinách, které dobře a přirozeně obsazuje,“ podotkl.

Podle expertů modříny svou korunou propouští poměrně velké množství světla i srážek, což má velký význam v době klimatické změny a navíc často vede k podpoře vzácnějších druhů rostlin v místě a tím k druhové rozmanitosti lesa.

Vytvořená dřevní biomasa má navíc nadprůměrnou kvalitu a předpoklady pro různorodé využití. „Modřín má vynikající technické vlastnosti. Díky lepší kresbě dřeva než u smrku je cennější dřevinou. Na trhu je o něj zájem a dobře se prodává. Navíc má velmi málo škůdců a je méně napadán než smrk,“ doplnil lesník Dobrovolný.

Modřín a české lesy

● Tuzemské lesy se mění v důsledku klimatické změny a s tím související kůrovcové kalamity.

● Odborníci modřín vnímají jako dřevinu, která může použitím správných lesnických postupů pomoci i s obnovou holin po kalamitě a zvýšit životaschopnost a produkční potenciál lesů.

● Čtyřletý výzkum modřínu financuje Národní agentura pro zemědělský výzkum, náklady přesáhnou 19 milionů korun.

● Lesníci chtějí modřín vysazovat ve smíšených porostech. Jeho podíl na výsadbách se za posledních deset let ztrojnásobil na současných 2,8 %.

● Z hlediska celorepublikových výsadeb činil v roce 2019 podíl listnáčů (51,3 %) a poprvé převýšil jehličnany (48,7 %). Přitom v předcházejících letech převažovaly jehličnany s okolo 60procentním podílem. Podíl smrku v umělé obnově je dnes okolo 30 %, ale ještě v roce 2015 byl jeho podíl 43 %.

● Výsadby na jižní Moravě: Lesy ČR s modříny počítají na 21 hektarech v porostech spravovaných Lesní správou Černá Hora a na 25 hektarech spravovaných Lesní správou Náměšť nad Oslavou.