Česká speleologická společnost si letos připomíná 45 let od svého založení. Při mezinárodním setkání jeskyňářů a konferenci Kras, jeskyně a lidé tento památný sestup v sobotu rekonstruovala v dobových kulisách. Na dno propasti se na replice dřevěného důlního vrátku ze Švýcarska spustili dva lidé v historických kostýmech. Jištění byli ale moderními prostředky. Dvojice zdolala na lanech několik desítek metrů a na dno propasti pak sešla prudkým skalním srázem po svých. Mnicha Lazara si zahrál člen speleologické záchranné služby Jindřich Dvořáček. Sedláka Štefana pak zastal jeho kolega Libor Matuška. „Dodrželi jsme historickou posloupnost. Jako první se do Macochy slanil sedlák Štefan. Já jako mnich, jsem šel až druhý. Nespouštěli jsme se přímo z Dolního můstku, ale z lanového traverzu, který vedl kus od skalní stěny. Bylo to kvůli tomu, abychom neponičili rostliny přímo pod můstkem,“ řekl Deníku Rovnost Dvořáček.

Na dně propasti Macocha jsou dvě krasová jezírka.
Tři sta let od sestupu na dno Macochy. První byl mnich Lazar Schopper z Brna

S kolegou slaňovali asi čtyřicet padesát metrů. „Konopné lano by nás asi každého zvlášť uneslo, ale to jsme nemohli riskovat. Jeho nosnost vám totiž nikdo nezaručí. Byli jsme proto jištění moderní technikou a při sestupu měli na hlavách helmy. I tak jsme měli plné oblečení hlíny a sedlák Štefan utrpěl při sestupu drobné poranění v obličeji od padajícího kamínku,“ dodal speleolog.

Po sestupu na dno propasti čekal dvojici později ostrý výšlap do prudkého srázu a znovu desítky metrů na lanech, než je vrátek vytáhl zpět nahoru na Dolní můstek.

Místopředseda České speleologické společnosti Jan Sirotek uvedl, že o prvním doloženém sestupu do Macochy se toho ale vlastně moc neví. Samotný Lazar Schopper ho nezaznamenal. „Písemná zmínka o jeho činu se objevila až o řadu let později na základě jeho vyprávění. Tušíme, z jakého místa se asi do Macochy spustil. Bylo to zřejmě tam, kde nyní stojí Dolní můstek. Spolu s mnichem se měl na dno propasti slanit také místní sedlák Štefan. Na konopném laně, na konci byla uvázaná tyč, říkalo se tomu roubík. Podobná metoda se používala v hornictví,“ řekl Sirotek.

O MACOŠE: Propast Macocha je největší otevřenou suchou propastí, kam dopadá sluneční světlo, ve střední Evropě. Nachází se v katastrálním území obce Vilémovice na Blanensku. Hloubka propasti je 138,4 metrů a její půdorys má rozměry půdorysné jsou 174 × 76 metrů. Vlastní propast si mohou návštěvníci volně zdarma prohlédnout ze dvou vyhlídkových můstků. Horního - ve výšce 138 metrů nade dnem a Dolního - ve výšce cca 90 metrů nade dnem. Návštěva dna propasti je od roku 1914 nedílnou součástí prohlídky Punkevních jeskyní. Nedaleko od Horního můstku je stanice kabinové lanové dráhy. Od Dolního můstku vede k Punkevním jeskyním turistická stezka, kterou nechal koncem 19. století postavit hrabě Salm. Kvůli značnému převýšení a kamenitému terénu museli dělníci některé úseky cesty vytesat do skály. Stezka je dlouhá asi kilometr. Samotná propast vznikla s největší pravděpodobností prolomením zesláblé klenby obrovského podzemního dómu, protékaného ponornou říčkou Punkvou.

Po Schopperově slanění v roce 1723 se až do roku 1900 uskutečnilo celkem asi dvanáct písemně zaznamenaných sestupů, jejichž charakter postupem doby nabýval podobu odborných expedic. Za významnými výzkumy a objevy v této části Moravského krasu stál slavný krasový badatel Karel Absolon. Na dně Macochy poprvé stanul v roce 1901. „V roce 1914 propojil propast Macochu s Punkevními jeskyněmi. Umožnil tak návštěvníkům dojít až na její dno. Roku 1933 pak spojil propast s vodní cestou na lodičkách k vývěru podzemní říčky Punkvy. Jeskyně a Macochu tak zpřístupnil v podobě, jak je známe dnes,“ uvedl již dříve pracovník Správy jeskyní Moravského krasu Petr Zajíček.

Macochu u Vilémovic na Blanensku dřív lidé nazývali jednoduše Propast. Jméno získala podle pověsti, kterou jako první zaznamenal v roce 1793 historik František Josef Schwoy. Tamní vesničan ovdověl a zůstal sám s malým synem. Oženil se znovu, ale jeho nová žena dítě nenáviděla. Jednou ho vylákala do lesa k propasti a shodila dolů. Chlapec se ale zachytil pod okrajem, kde ho vesničané našli a vytáhli. Když zjistili, jak se události seběhly, svrhli do propasti macechu.