Například jen v Brně se to týká čtrnácti set budov. Status památky tak může ztratit například Janáčkovo divadlo. Pro majitele nemovitostí to mimo jiné může znamenat, že přijdou o některé dotace, které dosud mohli na obnovu získat.
Na Blanensku se problém týká také kostela v Němčicích, který patří obci. „Tato informace mě překvapila. Samozřejmě by se nám tím mimo jiné zmenšily možnosti na dotační tituly. Kostel je ale zatím naštěstí v pořádku a nějakou větší rekonstrukci nepotřebuje. Naposledy jsme opravili z obecního rozpočtu křidlice na střeše," popsal starosta Němčic Lukáš Šebela.
Ohrožený je také severní a jižní portál železničního tunelu nedaleko Olomučan. „Je unikátní svou délkou, má asi jeden kilometr. Říká se mu také Hradský tunel, protože se nad ním nachází zřícenina Nového hradu. Za první republiky se na jeho stavění podíleli i italští dělníci," přiblížil starosta Olomučan Josef Smíšek.
Ministerstvo kultury může zkomplikovat plány na obnovu i majiteli mlýna v Crhově. „Památka je v soukromých rukou. Vím, že panu majiteli památkáři něco přispívali na opravu střechy a že udržovat tuto památku v zachovalém stavu je finančně náročné," sdělila starostka Crhova Dana Dvořáková.
Představitelé Brna na problém narazili, když se před chystaným prodejem pasáže Jalta na Dominikánském náměstí zeptali úředníků ministerstva kultury právě na situaci ohledně této historické stavby. Ministerstvo jim sdělilo, že stavba památkou není. „Z toho důvodu, že zákon o památkách z roku 1987 ukládal projednání zpamátnění každého navrhovaného objektu zvlášť. Stavby do té doby vnímané jako památky měly být zapsány hromadně do konce téhož roku. V Brně se ale seznam čtrnácti set památek sepsal až o rok později," vysvětlil náměstek brněnského primátora Matěj Hollan.
S účinností dnes platného zákona z roku 1987 o státní památkové péči zanikly původní státní seznamy kulturních památek, které se staly součástí nově vzniklého Ústředního seznamu. „Od roku 1988 již nebylo možné zapsat jakoukoliv věc nebo soubor do původních seznamů, protože ty stejně jako samotný zákon z roku 1958 přestaly právně existovat. Ve správním řízení jsme například zjistili, že objekt Jalta byl do státního seznamu kulturních památek zapsán až v roce 1988, tedy již v době platnosti současného zákona z roku 1987, a zápis je tedy neplatný," vysvětlila mluvčí ministerstva kultury Simona Cigánková.
Památkáři mají od ministerstva protichůdné informace. „V roce 2006 nás informovali, že všechny památky i památkami zůstanou. Dnes tomu tak není. Zatím nemáme pokyny, jak postupovat. Pokud budou některé objekty zbaveny ochrany, bude to komplikace i v tom, že nedostanou státní dotace," řekl šéf brněnské pobočky památkového ústavu Zdeněk Vácha.
