Literární nadání v sobě objevila v jedenácti letech. „Nejprve jsem psala jen tak pro sebe, takzvaně do šuplíku. Později jsem některé texty publikovala v novinách, školním časopise a především na internetu. Už ve dvanácti letech jsem začala psát svůj první román," dobře si pamatuje dnes devatenáctiletá studentka.
Její debut se jmenoval Blízko smrti. „Nejprve vycházel v novinách jako četba na pokračování. Až v roce 2009 se dočkal klasické knižní podoby. Vyprávěla jsem příběh čtrnáctileté anorektičky Lucie," připomíná Havelková.
Ohlasy zaznamenala veskrze pozitivní. „Samozřejmě si uvědomuji, že to může být i tím, že ty negativní se ke mně třeba jen nedonesly. Před rokem jsem každopádně i díky úspěchu začala psát svůj druhý román. Jelikož jsem od začátku dobře věděla, kterému tématu se chci věnovat, psaní mi šlo od ruky. Trvalo asi půl roku," říká dívka z Boskovic.
I za mraky je obloha stále modrá se skládá ze dvou příběhů. „Jeden je autobiografický a vyrovnávám se v něm s dobou, kdy jsem byla nemocná. Druhý vypráví o chlapci, který je závislý na drogách. Od klasického románu se liší především v tom, že má formu deníkových záznamů," prozrazuje Havelková.
V hlavě už má také třetí knihu, jejímž hlavním tématem by měl být autismus. Ani tentokrát se proto nevzdálí sociálním problémům. „Těm bych se chtěla věnovat i při studiu na vysoké škole, ale nejprve musím dokončit pedagogické lyceum v Boskovicích," ví dívka, která čtenáře se svým nejnovějším dílem seznámí v úterý od půl čtvrté odpoledne v boskovickém knihkupectví Ryšávka.
