V soutěži o Zlatou srnčí trofej musí děti prokázat například znalosti botaniky, zoologie, kynologie, myslivosti, ale i ekologie. „Soutěž je rozdělená na teoretickou část, kdy píšeme testy. A na praktickou část. Ta vypadá tak, že jdeme do lesa a na vyznačené stezce, kterou předtím připravili rozhodčí. Tam musíme poznávat různé rostliny, stopy, ale i lebky zvířat. U nich ještě určujeme jestli má zvíře mléčný nebo trvalý chrup i jestli jde o samici nebo o samce," popisuje.

Probojovat se až do národního finále soutěže ale není snadné. „Začíná to vstupním testem u nás v kroužku. Kdo projde, zúčastní se školního kola, potom je okresní kolo a vítězové okresních kol se utkají v národním finále. Jako doprovodná soutěž je také střelba," vysvětluje. Na soutěž se ale Pavelka musí také náležitě připravit. „První rok jsem na krajském kole vyhrál jen o bod. Od té doby přípravu nezanedbávám. Učím se tak čtrnáct dní dopředu," říká. Pohárů má Pavelka doma už několik. „Z národních kol mám jeden bronzový, který jsem vyhrál hned první rok, kdy jsem se soutěže účastnil a potom dva zlaté," říká.

Podle vedoucího mysliveckého kroužku Lysice-Drnovice Arnošta Šmétky je Jakub Pavelka jejich nejúspěšnější šampion. „Letos si ale hezká umístění vybojovalo i několik dalších našich dětí, například sedmé místo obsadil Martin Sedláček. Poháry si ale pravidelně ze soutěže odvážíme už od roku 2001," pochvaluje si Šmétka. Tajemství jejich úspěchu je podle něj v přípravě a zájmu dětí o přírodu. „V kroužku se děti musí učit. Koho to nebaví, tak odejde a zůstávají tak jen ti, které to opravdu zajímá," vysvětluje Šmétka. O děti ale v kroužku nouzi nemají. „Chodí jich k nám kolem šedesáti. Pro velký zájem jsme předloni dokonce museli zavést přijímačky," dodává Šmétka.