Lokalitou se pod zemí vine jeskynní systém Amatérské jeskyně, který je chráněný mezinárodní Ramsarskou úmluvou. S navazujícími jeskyněmi měří téměř pětatřicet kilometrů a patří k nejrozsáhlejším jeskynním systémům ve střední Evropě. „Usilujeme o to, aby se v této oblasti krasu změnil způsob hospodaření na části pozemků. Místo pšenice a kukuřice by tam byly jen zatravněné louky, kde by zemědělci nesměli hnojit. Kras není jen pod zemí. Musí se chránit i na povrchu," uvedl Leoš Štefka, vedoucí Správy chráněné krajinné oblasti Moravský kras.

Podle něj se má změna týkat zhruba padesáti hektarů půdy. Budou nově zařazeny do nejpřísněji chráněné první zóny. Nejohroženější místa s nejvíce závrty a průrvami nyní mapují geologové.

Zatravnění části zemědělských pozemků souvisí s novými hranicemi Moravského krasu a také ochrannými zónami, na jejichž novém vytyčení ochránci přírody pracují. Jsou součástí pozemkových úprav v Ostrově u Macochy a ve Vilémovicích.

Vše má být hotovo do tří let. „V současnosti jednáme s ministerstvem životního prostředí o novém vyhlášení chráněné krajinné oblasti Moravský kras. Její hranice jsou totiž staré šedesát let a nepřesné. Řada unikátních podzemních lokalit je mnohem lépe zmapována než v minulosti a vede jinudy, než se dosud myslelo. Je potřeba na to reagovat a tato místa lépe chránit," uvedl Leoš Štefka.

Ztráty nahradí dotace

V okolí Ostrovské plošiny na většině pozemků, které má z části pronajaté od soukromých vlastníků, hospodaří sloupský podnik Zemspol. „Pro nás je to složité téma s řadou neznámých. Předně bychom nemohli hospodařit na pozemcích, které jsou jedny z nejúrodnějších. Už máme za sebou jednání s odborníky z výzkumného ústavu, kteří mají vypočítat, jaké ztráty by to pro nás znamenalo. Navíc není jasné, o jak velkou plochu se má jednat," řekl předseda představenstva společnosti Josef Stloukal.

Ztráty zemědělců mají pokrýt dotace. Sloupští už po dohodě s ochránci přírody před lety zatravnili desítky hektarů v chráněné oblasti, kde se nachází linie závrtů nad Amatérskou jeskyní. „Podle zákona nám vypočítali náhradu, kterou dostáváme na konci roku. Je to asi dvě stě padesát tisíc. Nejde však jen o to, že nám ubude plocha, kde můžeme něco pěstovat. Ale hlavně to bude natrvalo. A my máme v současnosti asi patnáct set kusů skotu a toto omezení se ho může také velmi výrazně dotknout," dodal Stloukal s tím, že další problém vidí ve velkém počtu soukromých vlastníků pozemků.

Třaskavé téma

Stanislav Koukal z Agentury ochrany přírody a krajiny tvrdí, že ochránci přírody se budou snažit najít nějakou dohodu. „Se zemědělci máme korektní vztahy. Nejsme na válečné stezce. Nechceme nic násilně prosazovat. Hledáme kompromis," uvedl Koukal.

Ochranář Leoš Štefka řekl, že do podzemí se mohou hnojiva pomalu dostávat dlouhá léta. Při rozborech před časem zjistili v jeskyních pesticidy, které zemědělci už přes deset let nepoužívají. „Víme, že to bude třaskavé téma. Je tam spousta vlastníků pozemků, zemědělci. Na druhou stranu zákaz automobilové dopravy ve žlebech v okolí Punkevních jeskyní byl také velmi ostrý střet. Ale jak by to tam vypadalo po letech dnes, když turistů výrazně přibylo? Vše je zatím na začátku. Funguje pracovní skupina, kde máme své zástupce my, zemědělci i obce," poznamenal Štefka.

V současnosti platné staré parcely pozemkového katastru nejsou v této lokalitě digitalizované a neshodují se s uspořádáním krajiny. „Bez trvalého zakotvení těchto zón v pozemcích jsou velmi těžko uchopitelné. A omezení vyplývající ze zákona obtížně vymahatelné. Jediným nástrojem, který umožňuje vhodné uspořádání pozemků a vyřešení vlastnických vztahů, jsou komplexní pozemkové úpravy. Problematická je také praktická ochrana závrtů na orné půdě, které nemají vymezeny samostatné pozemky a není k nim přístup," uvedl mluvčí Státního pozemkového úřadu Hynek Jordán.