Potřebuje Blansko centrum města? Napište svůj názor do diskuze pod článkem

Parkoviště na Náměstí republiky, vyprázdněné Wanklovo náměstí či beztvaré Náměstí Svobody. Které ze tří blanenských náměstí vlastně tvoří střed města? Může se také Blansko stát městem, na jehož náměstí se jako na malebné dominantě města lidé setkávají?

„V tom, že v Blansku není jako v jiných městech jediné centrální náměstí, zase tak velký problém nevidím. Takto se prostě město vyvíjelo a vytvářelo a uměle v něm nyní stavět podobná náměstí, jako mají historická města, by mi připadalo scestné,“ prohlásila blanenská starostka Jaroslava Králová. Podle starostky je v Blansku větším problémem, než nejasné centrum, že žádné z blanenských náměstí není dost atraktivní pro návštěvníky města.

„Žádné z blanenských náměstí nenabízí dost lákadel pro lidi a tak je v centru města málo živo. Chybí tu obchůdky, kavárny a lidé, místo aby se na náměstích scházeli, jimi spíše prochází. Toto ale nezávisí na vedení města, my můžeme dělat jen takové jednorázové akce, jako je rozsvěcování vánočního stromu, ale na podnikatelích, kteří musí lidi v centru udržet,“ míní starostka.

Podle architektky Jany Benešové z Atelier Urbi, který v současnosti zpracovává nový územní plán Blanska, je stále možné střed jako dominantu města ještě vytvořit. „Z urbanistického pohledu by mohl střed Blanska tvořit bývalý průmyslový areál Adastu na ulici Svitavská, ve kterém by vznikly obchůdky, administrativní prostory i byty. Další problém vidím v blanenských náměstích, z nichž ani jedno netvoří pořádné centrum města. Bylo by potřeba odstranit socialistickou budovu hotelu Dukla, který uzavírá Náměstí republiky a propojit je tak s náměstím Svobody. Na tento celek by pak navazoval přestavěný areál Adastu,“ přiblížila návrh architektonického studia Benešová.

Nejen chybějící centrum je však podle architektky potřeba ve městě vyřešit. „Za důležité také považuji zmírnit deurbanizaci Blanska. Město se totiž dost razantním způsobem rozšiřuje do okolní krajiny a vytrácí se tak jeho střed,“ dodala architektka.

Místo jednoho náměstí hned tři, avšak ani jedno neslouží, tak jak má. Město, kde se zastavil čas. Tak Blansko popisuje v diskuzi na stránkách Blanenského deníku pisatel pod přezdívkou Občan. „Blansko je ospalá díra, kde se čas zastavil před dvaceti lety. Bez ohledu na to, že jsou zde supermarkety, vybetonované chodníky a střed města je upraven. Nedá se vůbec srovnávat s jinými městy, na jejichž náměstích a ulicích se na předzahrádkách restaurací, vináren a kaváren setkávají lidé a zvyšují tak turistickou atraktivitu města,“ popsal diskutující.

K Blansku těžko nachází vztah také Šárka Vymazalová z Rájce–Jestřebí. „Ani jedno z blanenských náměstí pro mě netvoří jasné centrum města s historickými budovami, obchůdkami a kavárnami, které je typické pro jiná města. Vlastně tak proto Blansko nevnímám ani jako opravdové město,“ zhodnotila Šárka Vymazalová.