V uplynulém roce na boskovické matrice zapsali osm set čtyřicet malých občánků. „Z toho bylo čtyři sta čtyřicet chlapců a tři sta devadesát pět děvčat. Chlapci se víc rodili zhruba od října do konce roku, ale vždy jde o vlny, které se střídají. A ve výsledku je počet dětí obou pohlaví zhruba vyrovnaný," uvedla boskovická matrikářka Kateřina Vorlická.

Nejvíc narozených dětí za posledních deset let boskovický matriční úřad eviduje k roku 2008, a to dokonce devět set devět. Přitom ještě v roce 2005 to bylo jen sedm set dvanáct novorozenců. V posledních pěti letech se počty drží mezi osmi sty dvaceti a osmi sty padesáti dětmi.

Maminka Honzíka Jitka Špidlová měla o výběru porodnice jasno. „Do Boskovic patříme spádově, navíc se tu narodil i můj první syn a vše bylo v pořádku, tak jsme se pro tamní porodnici rozhodli i tentokrát. Byli jsme spokojení, sestřičky na porodním i novorozeneckém oddělení byly příjemné," uvedla žena.

S výběrem porodnice neváhala ani Eva Včelařová z Vranové. „Měla jsem dobré reference od známých, ani jsme o jiné porodnici neuvažovali. Na sále jsem se pak setkala s výborným kolektivem a vše proběhlo bez problémů, takže za mě spokojenost," uvedla. Podle primáře Machače si však boskovickou porodnici volí i ženy odjinud. „Nepřichází k nám jen ženy z Blanenska, ale i řada maminek z okolních okresů," řekl.

Na velké experimentování si ženy v boskovické porodnici nepotrpí. Ve většině z loňských osmi set třiceti tří porodů šlo o klasický, ty alternativní jsou podle primáře Jana Machače v Boskovicích spíše vzácné. „Pro narození dítěte do vody se rozhodly jen asi čtyři ženy," upřesnil. Vedle toho zhruba dvaadvacet procent novorozenců přišlo na svět pomocí císařského řezu. V jednom případě se dítě narodilo mrtvé.

Jan Machač zároveň potvrdil celorepublikový jev, že ženy první porod spíše odkládají. „Věk prvorodiček se i u nás blíží ke třicátému roku, průměr se pohybuje mezi dvaceti osmi a dvaceti devíti lety," konstatoval boskovický primář.

Děti mimo manželství

Toho těší, že stále trvá trend přítomnosti tatínků u porodu, přestože už téměř převažují děti, které se rodí mimo manželství. Nesezdaných rodičovských párů v posledních letech skutečně přibývá. „To je vidět hlavně u prvorozených dětí. Druhý a další potomek se pak často narodí už po uzavření manželství. Ale i u těchto případů je stále častější, že ke sňatku sice nedojde, ale muži se přihlásí k otcovství," doplnila matrikářka Kateřina Vorlická.

A jaká jména pro své ratolesti v minulém roce lidé na Blanensku nejčastěji volili? „Mezi kluky zvítězil Jakub, rodiče toto jméno vybrali pětatřicetkrát. Na druhém místě oblíbenosti je Jan, kterých jsme do matriky zapsali třicet," prozradila dále Vorlická. Dvacetkrát se mezi jmény objevil Vojtěch, šestnáctkrát Adam s Matějem a patnáctkrát Lukáš s Dominikem. Mezi narozenými děvčátky bylo loni nejvíc Aniček, a to dvacet. Mezi nejoblíbenější jména patřila i Eliška nebo Tereza. Třináct párů rodičů se rozhodlo pojmenovat svou dceru Lucie a dvanáct Adéla. „Z matričních zápisů vyplývá, že se jednoznačně vrací obliba českých jmen jako František, Vlastimil, Antonín, Josef nebo Alžběta. I nadále se však objevují i jména méně obvyklá," pokračovala boskovická matrikářka.

Do matriky lze totiž zapsat jakékoliv existující jméno. Jen musí být ve správné pravopisné podobě. Z těch méně obvyklých rodiče dali svým narozeným dcerám například jméno Jina, Neda, Lara, Thea nebo Beatris. Chlapci dostali i jména jako Metoděj, Bonifác, Eliáš, ale také Roland nebo třeba Fabián.