Bez tajemného deníku Jana Tleskače to ale půjde těžko. Budete se muset vyškrábat do okýnka kostela svatého Jakuba i zapátrat ve Hřbitovní chodbě. Kde jsme se to ocitli?

Město Adamov se v sobotu proměnilo ve Stínadla. Tajemnou městskou čtvrť, kterou ve svých knihách zvěčnil Jaroslav Foglar. Uličkami Adamova celou sobotu běhali Vontové a členové klubu Rychlých šípů. Poznat se dali snadno – podle specifických žlutých špendlíků. Bojovali o ježka v kleci a titul Velkého Vonta. Při už patnáctém ročníku celodenní zážitkové hry nazvané podle druhé části Foglarovy stínadelské trilogie Stínadla se bouří.

Dvaadvacetiletá studentka historie Pavla Truncová má právě s kolegy ze soutěžního družstva za sebou disciplínu co nejrychlejšího přemístění nevábně vyhlížejícího rosolu z jednoho místa na druhé. Zaujme na první pohled. Na hlavě fialovou baretku barevně sladěnou se svetříkem do véčka a kravatou, bílý límeček, kalhoty pod kolena. Využila výzvy organizátorů, aby soutěžící přijeli v dobovém oblečení. Její model byl inspirován belgickou postavou Tintina. „V Adamově jsem poprvé. Přijeli jsme ze Skutče díky tomu, že kamarádka studuje s jednou organizátorkou. Je to výborná akce, akční byla hned první disciplína, kdy jsme běhali po městě, zjišťovali názvy ulic a v patách nám byla nepřátelská parta,“ popisuje dívka. Foglarovy knihy četla v dětství, ale dodnes ji oslovují myšlenky jeho děl, hlavně kamarádství.

„Cílem této hry je přivést děti víc ke čtení a umožnit jim zažít zajímavé věci,“ říká při přesunu od Hřbitovní chodby (což je bývalý kryt v Adamově) k Tleskačově kůlně letošní hlavní organizátorka Eva Svobodová. Členka pořádajícího Sdružení přátel Jaroslava Foglara a studentka Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, která hru využije jako projekt v předmětu zážitková pedagogika. „Vycházíme z komiksu o Rychlých šípech. Ti, kteří příběh neznají, se s ním díky hře seznámí,“ přibližuje dívka mezi Vonty nazývaná Skřítě.

Vítězné družstvo získá ježka v kleci a na rok tak přebere vládu nad Stínadly. Jeho vůdce je považován za Velkého Vonta, u kterého se předpokládá, že přijede i na další ročník. Loňský Velký Vont letos přijel. Jmenuje se Tomáš Novotný, bydlí v České Třebové a je mu šestnáct let. Kamarádi mu říkají Paco. „Foglara jsem objevil asi před třemi lety. Když jsem četl jeho knížky, narazil jsem na lidi, kteří pořádají akce na motivy jeho knih. Takže teď na podobné akce jezdím po celé republice. Prostě mě to baví,“ říká mladík.

Hlavními hrdiny ve Foglarových knihách byli chlapci. Mirky Dušíny, Červenáčky, Rychlonožky, Jarky Metelky a Jindry Hojery však byly v Adamově zhusta i dívky. Mezi sedmi družinami soutěží třeba i čistě dívčí skupina, která si dala název Papuče. „Sháněly jsme nějakou dobrou výpravu, a když jsme se o tomto dozvěděly, vyrazily jsme. Je to super akce,“ hodnotí za další čtyři děvčata ze svého družstva šestnáctiletá Marie Požárová, v jejíž modré baretce nechybí zapíchnutý žlutý špendlík. Ta kvůli sukni vzdává přelezení lana nad jezírkem, i když jí kamarádky radí, ať si sukni prostě zvedne. „Tak to tedy ne,“ směje se Marie. Všichni přihlížející pak tleskají teprve šestileté Terezce, která se za Papuče přes lano odvážně pustí.

„A Tleskač byl vážně doopravdickej?“ ptá se s rozšířeným očima šestiletá Eliška Váchová. To předtím, než v jednom z bývalých krytů v Adamově za svitu baterky objevuje s dalšími členy své skupiny Měsíčníků tajný deník Jana Tleskače, ze kterého bere vontský symbol – list ginkga. Všechny úkoly zdolává s maminkou, sestřenicí a nevlastním bratrem. „Letos jsme se přistěhovali do Adamova, objevili jsme leták na tuto akci, tak jsme se to rozhodli zkusit. Moc se nám to líbí, ale je to docela náročné, nečekala jsem, že budeme čtyřikrát běhat do kopce, lézt do děr, prodírat se lesem,“ směje se maminka Ĺubica Váchová.

Prožít příběh legendárních Rychlých šípů přijelo do Adamova přes třicet lidí. Hra vrcholí honem na Široka, který má u sebe ježka v kleci. Končí se za zpěvu vontské písně až před půlnocí ve starém vodojemu v lese. Velký Vont je znám. Ježek v kleci má nového majitele. Zbývá už jen netradiční přespání na adamovské faře. Jaroslav Foglar by měl radost. Tak na shledanou zase za rok.