Záchrana přišla v podobě Megy, zlatého retrívra z Petrovic. „Megy je ve falešné březí. Pořád kňučela, nosila si hračky do pelíšku, dokonce se nalila i mlékem,“ popisuje krušné Megyny chvilky panička Petra Ševčíková. „Dokonce vyhrabala na zahradě jámu,“ dodává páneček Petr Takhle bláznivě se Megy chovala poprvé. Oba manželé vzpomněli na Megyn první porod, kdy přišlo na svět štěňátko, které však hned zemřelo. Megy si za něj tehdy našla náhradu. Svůj smutek utápěla ve chvílích s gumovou hračkou.
Problémy spjaté s falešným březím chtěli Ševčíkovi řešit u veterináře. „Jak jsme vešli na veterinu do Boskovic, uviděli jsme tam dva policisty. Měli s sebou malá štěňátka,“ vzpomíná na minulý týden panička. Maličká stvoření, kterým se sotva rozlepily oči, někdo odhodil do popelnice. „Vůbec nechápu, jak to někdo může udělat,“ podivují se oba manželé a pozorují své dvě dcerky, jak si se štěňátky hrají ve velikém pelíšku ve stodole.
„Policisté tvrdili, že by dali štěňata do útulku, ale ta potřebují ještě mléko. A my na to: naše fenka to mléko má,“ usmívá se blonďatá panička. Megy tedy začala dva nalezence kojit přímo na veterinární stanici. A bylo rozhodnuto.
„Megy chtěla štěňata, ale pak, když je opravdu měla, divila se,“ popisuje první dojmy fenky z adoptivních potomků Petr Ševčík. V současné době je ale přijala, dokonce je už i líže stejně jako své „děti“ po druhém porodu. „Už jsou její,“ komentuje to spokojeně panička Petra.
Udivené byly i Danielka a Michaelka. Jejich domácí mazlíček měl najednou u svého vyholeného bříška dvě sající potvůrky. „Mami, kdy se jí narodily?“ Ptala se tehdy Danielka. Michaelka si zase vzpomněla na černého pejska ze sousedství Felixe. Za vším však ve skutečnosti stál odsouzeníhodný čin neznámého sadisty, který se štěňaty zacházel jako s odpadky.
V příběhu se však stal šťastný zvrat. Bibi a Žeryk, jak je dcerky Ševčíkových pojmenovaly, se těší dobrému zdraví. „Už jsou silnější, postaví se na nohy a nejsou tak vyhublé,“ sděluje jejich nová panička. Přestože Megy díky kojení mléka přibylo, štěňátka musí Ševčíkovi třikrát denně dokrmovat sunárem. „Boskovičtí měšští policisté se dokonce nabídli, že Megy dovezou do Petrovic sušené mléko,“ chválí Petra Ševčíková.
Štěňátka se pak snad dostanou do dobrých rukou. „Pokud by je nikdo nechtěl, do útulku bychom je nedali,“ prohlašuje panička. Až Bibi a Žeryk opustí petrovický domov, nebude po nich tesknit jen jejich psí náhradní maminka, ale i Ševčíkovic klan.