Nyní je Trojkové devětadvacet let a denně se cpe zákusky, aby uživila prvního potomka, kterého očekává koncem roku. Tím zapadá do věkového průměru prvorodiček v Jihomoravském kraji, který za poslední dvě dekády vzrostl z pětadvaceti na téměř třicet let.

Původem tohoto trendu je podle odborníků postupný posun společenských rolí žen. „Odvracíme se od východoevropských k západním vzorcům demografického chování. Ženy mají mnohem více možností. Ať už mluvíme o studiu, cestování nebo kariéře. Nejdříve si budují postavení a až poté se věnují mateřství,“ uvedl sociolog z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity Aleš Burjanek.

To dokládá i příběh Trojkové. Dříve hodně cestovala. Žila v Řecku, křížem krážem prošla Mexiko. „Osobně se považuji za nezávislou. Mám vlastní byt a dovedu se o sebe postarat. Nicméně rodinu chci. S přítelem jsme se rozhodli, že tomu dáme volný průběh. A povedlo se. Neznamená to ale, že budu tři roky sedět s dítětem na zadku. Kariéra s mateřstvím skloubit jde,“ prohlásila budoucí máma.

Jihomoravští hasiči v souvislosti s noční bouřkou a silným větrem zasahovali u 21 událostí.
Video: Bouřka páchala škody na jižní Moravě. Padaly stromy i elektrické dráty

Psycholožka Marie Plevová vidí příčinu vzrůstajícího průměrného věku prvorodiček i ve změně vztahů mezi pohlavími. „Ženy se mění. Jsou průbojnější a cílevědomější. Stávají se vůdčími osobnostmi. Začínají pozvolna ztrácet muži vyhledávanou ženskost v tradičním slova smyslu, Pánům se pak nedostává oněch obdivných pohledů, jenž vyžadují. Chytré, schopné a úspěšné dámy mužům dovedou nahnat strach. Proto partnery nacházejí až ve zralejším věku,“ vylíčila.

Právě výběr druha považuje Trojková za nejzásadnější problém. „V mládí se člověk zamiluje a jeho kritické myšlení odjede na dovolenou. První si udělá dítě a až potom přemýšlí. Jak to pak dopadá jasně ukazuje rozvodovost. Já přestala být blbá v pětadvaceti. Už jsem nehledala jen partnera, ale i otce svých dětí. Nároky se zvýšily. Mnohem důsledněji jsem začala posuzovat do koho vkládat čas a energii,“ shrnula.

Ačkoli se průměrný věk prvorodiček třicet let může zdát poměrně nízký, lékaři varují před jeho vzrůstající tendencí. Gynekolog Lubomír Hašlík v knize Těhotenství po čtyřicítce uvedl, že u gravidních žen nad pětatřicet let narůstá riziko vzniku vrozených vývojových vad. Ideální věk pro početí je podle něj pětadvacet let.

Ženě ukradli peněženku při vykládání věcí do auta
Video: Ženě ukradli peněženku při vykládání věcí do auta. Zloděje viděla kamera

Závažné mohou být nejen zdravotní, ale i společenské dopady. „Bohužel se rodí málo dětí. Průměr je pod hranicí prosté reprodukce. Populace stárne. Je to problém v celé Evropě. Důsledkem jednou může být, že lidé v produktivním věku budou obtížněji hledat zdroje na uspokojení zdravotních a sociálních potřeb starších generací,“ poukázal sociolog Burjanek.

V roce 2019 matky s bydlištěm v Jihomoravském kraji počaly 13 328 živých dětí. Z toho se téměř šest tisíc dětí narodilo mimo manželství. V roce 2000 měla matka narozeného dítěte v průměru téměř 27 let. V roce 2005 byl tento věk o dva roky vyšší a v roce 2010 přesáhl hranici třiceti let. V letech 2015 a 2016 se průměrný věk matky ustálil. O rok později již překročil hranici jednatřiceti let a loni činil již přes jednatřicet let. „Stárnou i otcové. Jejich průměrný věk se za poslední dvě dekády zvýšil o 4,5 roku na čtyřiatřicet let,“ doplnil Karel Adam z Českého statistického úřadu.