Ještě počkat na taťku Šmoulu, ať nechybí na skupinové fotografii před startem masopustního průvodu. Focení zaujalo i nedaleko hrabající slepici. „Ta s námi šla i loni," ozývá se smích ze skupinky více než třiceti masek. Nálada je dobrá, všechno se stihlo, takže v pravé poledne masopustní průvod vychází. Jde se zvesela. Do kroku totiž vyhrává harmonika, které sekunduje vozembouch.

Obyvatelé hned prvního domu masky řádně hostí. Ženy rozdávají slané i sladké pečivo, pán domu nalévá slivovici. A harmonika hraje, zpívá se i tančí. Maškary toho před sebou mají dost, nevynechávají jediný dům. „U každého zazvoníme, zaklepeme, popovídáme si, pozveme na večerní posezení s pochováváním basy. Obcházíme skutečně všechny. Trvá nám to zhruba pět hodin," říká Veronika Havlínová v masce koně. Tradici masopustu v obci založili asi před devíti lety. „Chodívá vždycky alespoň třicet masek. Jsou obvykle pokaždé jiné, aby byla změna a legrace," dodává Havlínová.

Obyvatelé dvousethlavé vesnice masky vidí rádi. „Je to dobrá akce, jako dítě jsem také chodívala v průvodu, i se sestrami, sestřenicemi a rodiči. Jsem ráda, že jsme první, u koho se zastavují. Aspoň vidíme všechny masky, protože ke konci určitě někteří odpadnou," říká Marie Dominika Širůčková.

Manželé Bendlovi bydlí v Kladorubech teprve krátce, ale na masopust jsou připravení. Nabízejí pálenku z jablek, sušené švestky i kiwi. „Zažíváme to poprvé, pocházíme z Prahy a Ostravy. Moc se nám to líbí, je dobře, že se na vesnicích pořád dodržují tradice a vychází to přímo z místních lidí, není to jen na vnější efekt. Dcerka je ještě v kočárku, takže se aktivně neúčastníme, ale příště bychom rádi šli v průvodu taky," těší se Tomáš Bendl.

Rozverné masky zastavují i projíždějící auta. Pustí je většinou až za malý příspěvek do pokladničky. „Pojďte si zatancovat," vyzývá maska bruslaře starší ženu, která maškarám rozdala pravé masopustní koblihy. „Ale já neumím tancovat." „To mi říkáte každý rok," přemlouvá bruslař. A už se tancuje. Podobně je to skoro před každým domem.

Michal Dvořáček zvolil masku hokejisty. Do průvodu se vydal po mnohaleté přestávce. „Je to dobré odreagování, výborně se u toho bavíme. Za hokejistu ještě nikdo nešel, tak mi přišlo originální vzít si helmu, dres a hokejku," říká mladík.

Kladorubský průvod je sympatický tím, že v něm nechybí děti, mládež, dospělí ani důchodci. Například sedmdesátiletá Helena Křížová se oblékla za babku kořenářku, na záda nasadila nůši a vydala se na obchůzku vesnicí i s manželem, který po nedávném úrazu nyní nemůže chodit. „Ale jde s námi, i když na vozíku. Tlačí ho vnuci," usmívá se žena. Do průvodu chodí každý rok. „Dění v obci mě odjakživa zajímá, takže si to nemůžu nechat ujít. Loni jsme pochovávali basu do tří do rána, tak třeba to letos bude podobné," dodává.

Až se uchozené masky po několika hodinách vrátí do klubovny, čeká je tam příjemné teplo. Oheň v kamnech pečlivě udržuje předsedkyně kladorubského osadního výboru Jiřina Daňková. „Jsem moc ráda, že zde máme ochotné lidi, kteří pořádají nejen masopust, ale i řadu dalších akcí. Do průvodu jsem tentokrát nemohla kvůli nemoci, ale aspoň zde topím a těším se na večerní posezení," je spokojená Daňková.