V expozici v galerii Celnice v zahradě brněnské Vily Löw Beer si lidé mohou prohlédnout až do konce června pětatřicet jeho velkoformátových fotografií a dalších dvě stě v mozaice. „Je tam i má úplně první fotka, kdy jsem nafotil vojáky v Hodoníně," říká. Vyšla mu i kniha.

Při své práci fotí různá témata. Od kultury, přes politiku, sport nebo nehody. Z běžné akce odevzdá maximálně dvacet fotek. „Mám rád, když se mi podaří, že fotka mluví. Tedy taková, k níž bych ani nemusel dávat popisek. Člověk si i bez něj vydedukuje, co na fotce je. Málokdy se to podaří, ale snažím se o to," přibližuje fotograf, který dříve působil i v Rovnosti.

Sokolské Brno je název akce, která je spojena s oslavami 160let od založení našeho nejznámějšího tělovýchovného spolku.
Sokolové slaví 160 let: Brnem jich prošly tisíce. Podívejte se na promenádu

Každé focení považuje za výzvu a nebojí se ani pravidelných události, jako jsou například Velikonoce. I když přiznává, že z nich míval strach. „Nikdy to není stejné. Jsou tam jiní lidé, jinak se chovají. Člověk je nefotí u stejného domu, je jiné počasí," popisuje Šálek. Působí i jako dobrovolný hasič a vodní záchranář.

V poslední době začal rád fotit sporty, hlavně ty, které zná. Tedy fotbal a hokej. Když byl na nějakém sportu poprvé, musel si na něj nejprve navyknout. „Třeba když jsem poprvé fotil basket, zdáli se mi hráči hodně rychlí. Nevěděl jsem, jak na to. Že musím pod koš, že v určitém úhlu mám pěkné fotky. Trvá, než na to člověk přijde," uvědomuje si Břeclavan.

Svítivá bunda

Když byl pracovně na golfu, vypravil se za ním jeden z hráčů přes celé hřiště. „Říkal jsem si, co jsem mu provedl. Prosil mě, jestli si můžu sundat bundu, protože mu tahá oči. Byla svítivá. V životě by mě nenapadlo, že mu to může na pět set metrů vadit," vzpomíná na jednu z mnoha historek, které za léta fotografování zažil, zanedlouho padesátiletý muž.

Je si vědomý, že se nevyhne ani fotografování problematických věcí, kde člověk ví, že ho budou vyhazovat, je nežádaný. Naopak rád zvěčňuje zvířata v zoo. „Člověk se se zvířetem nedomluví. Buď si to musí vyčekat, nebo mít štěstí," ví Šálek. S úsměvem doplňuje, že jeho snem je focení olympiády na jižní Moravě.

Ignis Brunensis - zahájení 11.6.
Ignis Brunensis v Brně odstartoval: první ohňostroj patřil dětem. Podívejte se

K některým lidem chová takový respekt, že by si jim nedovolil nic říci, nějak je před focením nasměrovat. Mezi takové patří předseda ústavního soudu Pavel Rychetský nebo slovenská prezidentka Zuzana Čaputová. I na ni má příjemnou vzpomínku z doby, kdy ji měl jet fotit do prezidentského paláce krátce po inauguraci. „Omluvil jsem se, že nemůžu ten den přijet, protože jsem byl objednaný k zubaři. Už dvakrát odloženému. A za půl hodiny telefonát, že paní prezidentka si předělala program a že můžeme fotit o den později," zmiňuje.

Jako fotograf začínal fotit na klasický film, až postupně začaly jeho snímky plnit paměťovou kartu. „Začal jsem na ni fotit ještě v Rovnosti v březnu 2001. V říjnu jsem si pak koupil zrcadlovku Canona. Za něj jsem dal 185 tisíc. Kamarád si tehdy koupil za ty samé peníze Octavii," srovnává Šálek.