Zrušíme školu? Před tímto rozhodnutím možná budou brzy stát starostové menších obcí na Blanensku. Ministerstvo školství totiž zpracovalo návrh, aby stát posílal do škol peníze podle toho, jak tam jsou naplněné třídy. Čím méně žáků bude, tím vyšší sumou bude muset obec školu dotovat. Mnohé obce na to ale nemají peníze.

Vedení obcí vyděsila ministerstvem stanovená hranice šestadvacet žáků ve třídě. Po celé České republice tak koluje petice proti tomuto návrhu. Tu podepsali třeba Benešovští. „Pokud ministerstvo bude trvat na tom, že v jedné třídě má být šestadvacet žáků, aby byla naplněná, málokterá vesnická škola pak bude mít peníze na mzdy učitelů. Ty bude muset doplatit obec. Už teď přitom doplácíme naší škole sto sedmdesát tisíc korun ročně na uklízečku. Jestli návrh vstoupí v platnost, budeme muset posílat do školy přes milion korun ročně, což nemůžeme zvládnout,“ popsal starosta Benešova Antonín Rus. Z pětimilionového rozpočtu vesničky totiž zbývá právě milion a půl na investice. Ten by ale mířil do školy. „Pak může fungovat škola, nebo obec. Kdo s koho,“ upozornil Rus.

Že navrhovaný systém školám v malých obcích udělá problémy, si myslí i ředitel benešovské základní školy Michal Balaščák. „V jedné třídě máme v průměru sedmnáct žáků. Na druhém stupni jich je ještě méně. Zrušení školy by se dotklo nejen Benešovských, ale i dětí z Okrouhlé či Kořence, které k nám dojíždějí,“ upozornil. Podle Balaščáka přitom malé školy mají mnohé výhody. Na děti je víc vidět a učitelé k nim přistupují individuálně. Navíc kantoři i děti se často podílejí na kultuře v obci, pořádají divadla a různá vystoupení. „Děti dokonce navštěvují ve škole bezplatně kroužky. Mají tak naplněný volný čas a nikde nekouří, neberou drogy a podobně. Ve velké škole je všechno víc anonymní, což je pro mnohé děti špatně, “ míní ředitel.

Do třídy v základní škole v Knínicích chodí průměrně třiadvacet žáků. I tamní vedení se obává, co bude dál. „Peníze, které stát posílá, pokryjí mzdy pro učitele. Situace je ale velmi špatná už teď. Na učebnice, mapy, mikroskopy a další věci nezbývá, takže nám přispívá obec,“ nastínil tamní ředitel Petr Řezníček.

Píší petici

Svůj nesouhlas s návrhem ministerstva se chystá stvrdit podpisem v petici starostka ze Žďárné. „Minimální počet šestadvaceti žáků škola ve Žďárné nesplňuje už teď. Pokud návrh začne platit, budeme tak muset školu dotovat a situace bude neudržitelná. Přesné propočty uděláme, až pokud ke změně dojde,“ řekla Radomíra Hénková.

Ani na devítiletku ve Svitávce nechodí tolik žáků, kolik si jich ve škole představuje ministerstvo. „Do šestadvaceti dětí jich určitě v každé třídě několik chybí. Na kolik by nás zavedení nového systému vyšlo, to jsme zatím nepočítali,“ řekl svitávecký starosta Martin Cetkovský.

Číslo šestadvacet je ilustrativní, může se změnit. To tvrdí mluvčí ministerstva školství Petr Kubas. „Toto číslo navíc znamená něco jiného. Školy s takto naplněnými třídami dostanou nejvyšší možnou částku. Minimální počet žáků ve třídě bude jiný. Na návrhu ještě pracujeme. Konečnou podobu zveřejníme letos v červnu. Jde nám o to, aby měli školy a jejich zřizovatelé dlouhodobou jistotu v tom, kolik peněz ze státního rozpočtu na mzdy pedagogů, učebnice a pomůcky dostanou. A aby bylo rozdělení peněz spravedlivé. Nyní totiž peníze rozdělují kraje podle vlastních pravidel. Školy stejného zaměření tak dostávají odlišné příspěvky,“ vysvětlil Kubas. Podle něj je škola pro život na vesnici důležitá. Ministerstvo tak chce podpořit malotřídky, tedy školy s třídami jen do pátého ročníku, které budou mít vlastní pravidla. Platy učitelů v nenaplněných třídách dokryjí obce. „Zůstane na nich, jestli budou chtít druhý stupeň s menším počtem žáků dotovat, nebo se domluví se sousední obcí a tyto stupně spojí,“ přiblížil jednu z variant Kubas.