Za příklad uvádí cestu, jak se s lyžařským areálem vypořádali v nedaleké Olešnici. Tam město před lety převzalo jeden vlek a za dvě stě tisíc korun odkoupilo druhý. Nerezové potrubí vede vodu do sněžných děl z rybníku, vzdáleného více než kilometr. Sjezdovku upravuje rolba, návštěvníkům slouží restaurace, půjčovna lyží nebo lyžařská škola.

Za sezonu přijede do Olešnice i osmdesát tisíc lidí, děti z okolních škol tam jezdí na výcvik. „Městskou pokladnu to stálo přibližně tři miliony korun. Jinak všechny náklady zaplatil provozovatel, teď už majitel areálu. Měli jsme štěstí. Žádné město si podobné podnikání nemůže dovolit,“ uvedl starosta Olešnice Zdeněk Peša. Minimální náklady do začátku vypočítal na čtyřicet milionů korun.

Soudní znalec určil cenu majetku jednoty na bezmála tři miliony korun. „Žádný zájemce mě ještě neoslovil,“ řekl insolvenční správce Tomáš Truschinger. Předpokládá, že do letních prázdnin aukce začne. Podle něj jsou problémy Hořic tři. Přístup vody pro umělé zasněžování, parkování a množství vlastníků pozemků.

Právě kvůli nákladům na přívod z řeky Svitavy a skupování pozemků přesvědčilo zástupce Blanska, aby dali od lyžařského areálu ruce pryč. „Přivést vodu na Hořice by stálo kolem třiceti milionů korun. Kromě toho nemůžeme jen tak odčerpávat vodu, na to je zákon. Velký problém je i vlastnictví pozemků, ať už jde o potrubí, parkoviště nebo samotnou sjezdovku nebo bikepark,“ vysvětlil postoj blanenské radnice starosta Ivo Polák.

Loni vznikla na podporu vybudování bikeparku petice. Jejím autorem je Ondřej Grund. Doteď ji podepsalo 130 lidí. „Kopec je nevyužitý. Myslím, že bikepark by měl velký ohlas a mohl by být i výdělečný,“ vyjádřil se před časem Grund.