Jak se žáci lysické základní školy Edvarda Beneše připravují na přijímací zkoušky z matematiky na střední školy?
Od osmé třídy jsou rozdělení na čtyři výkonností skupiny, ze kterých mohou postupně přecházet. Výuka v těchto skupinách je přizpůsobena jejich schopnostem. Na přijímací zkoušky se soustavně připravují už od osmé třídy, kde matematiku rozšiřujeme o předmět Cvičení z matematiky. V devítce už jdeme více do hloubky. Od začátku roku se zaměřujeme na celkové opakování učiva a procvičujeme testy na přijímací zkoušky. Od března pak pilujeme všechny dostupné testy, které se u zkoušek v minulosti objevily.
Kdo bývá s blížícím se termínem zkoušek nervóznější?
Obecně děvčata. Kluci to v tomto mají jednodušší, většinou to tak neprožívají.
V rozhovoru se dále dočtete:
- Co vězí za úspěchem dětí z Lysic?
- Jak pomáhá moderní technika?
- Účastní se žáci matematických olympiád?
- Využijí matematiku v běžném životě?
V čem si myslíte, že spočívá kouzlo úspěšnosti lysických žáků u testů z matematiky v posledních letech?
Myslím si, že je to kombinace více faktorů. My, učitelé, na žáky klademe vyšší nároky a vyžadujeme při práci důslednost. Jak se říká, bez práce nejsou koláče. Děti na sobě ale pracují taky samy. Bez jejich šikovnosti a snahy, to pochopitelně nejde. Podíl na tom samozřejmě mají také rodiče.
Když se vrátím do svých školních let, základ byla násobilka. Počítalo se hodně z hlavy. To už u dětí moc nevidím. Snaží se používat více kalkulačky, mobilní telefony…
Využívání moderních technologií je odraz doby. Je pravda, že děti mají tendenci vyhnout se tomu, aby používaly hlavu a vypomáhají si pomůckami, které jste zmínil. Konkrétně u násobilky je to hodně vidět. Někteří žáci s ní hodně bojují ještě i ve vyšších ročnících. Možná je to částečně dobou, částečně i v přístupu rodičů, kteří se snaží některé věci přesunout více na školu než v minulosti.
Přesto je moderní technika už v současnosti nedílnou součástí výuky nejen v matematice. Tablety, aplikace, interaktivní tabule…
Každý z učitelů na to má jiný náhled a techniku používá v různé míře. Mě to baví. Velmi ráda zkouším různé aplikace, dětem to zpestří výuku. Mají pocit, že jsou ve své době. Ale pozor, všeho s mírou. Já jsem pořád, jak se říká, ze staré školy. Matematika je v první řadě dril. Dětem říkám, sto příkladů spočítáte a pořád je to málo. Velké hraní s tablety tak není úplně mým favoritem, i když je používám. Existují aplikace, kde mají žáci při řešení příkladů okamžitou zpětnou vazbu, výsledek. Ti šikovnější neztrácejí čas a nečekají na pomalejší spolužáky. Na druhou stranu je to ale pro učitele časově náročnější s přípravou.
Účastní se žáci také matematických olympiád?
Ano, pravidelně jezdíme na okresní kola a často se podaří postup i do kraje. Letos to bohužel o fous nevyšlo. Olympiády jsou specifické v tom, že tam už žák musí umět dost věcí navíc. Nejedná se totiž jen o běžné učivo ze školy. Děti si tam musejí spoustu věcí z různých oblastí matematiky poskládat do souvislostí. Problém pak mají u slovních odpovědí. Výsledek sice spočítají dobře, ale pak mají matematicky popsat svůj postup, a s tím někdy bojují.
Na závěr klasická otázka, k čemu dětem bude matematika později v běžném životě?
Setkávají se s ní na každém kroku. Třeba při nákupech si můžou spočítat, jestli je zboží opravdu zlevněné nebo ne, u rodinného rozpočtu, při stavbě domu. Znalost matematiky také podle mě úzce souvisí s finanční gramotností.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Ze skleníku na zámek. V Rájci chystají výstavu kamélií, začne v pátek