„V kraji existuje velký nepoměr mezi počtem akutních a následných lůžek, cítíme velký tlak na posílení této kapacity. V radou schváleném investičním plánu pro zdravotnictví je tak na tuto oblast kladen velký důraz. Připravujeme projekty na dostavbu Nemocnice v Tišnově a Nemocnice v Hustopečích. Ne vše je ale řešitelné jen budováním nové kapacity, a proto se jako kraj snažíme podporovat i možnosti poskytování péče pacientů v domácím prostředí,“ informovala krajská mluvčí Martina Žídková.

O necelou stovku lůžek pro dlouhodobě nemocné přišel region v roce 2011, kdy zavřela léčebna v katastru Bílovic nad Svitavou na Brněnsku. Rozsáhlý areál u řeky Svitavy stojí na pozemcích Mendelovy univerzity v Brně a už je z něj ruina. Před dvěma lety se ho státu podařilo vydražit až ve třetím kole elektronické aukce za 10,5 milionu korun. Novým majitelem se stala firma DGHPV z Brna. Společnost s ručením omezením byla založená podle informací z obchodního rejstříku krátce před zmíněnou dražbou. „Jedná se o spojení architektů a investorů," sdělil před časem jednatel firmy Roman Gale. Záměr využití zchátralého místa tehdy nechtěl blíže komentovat. Aktuální vyjádření se Deníku Rovnost nepodařilo získat.

Společnost po koupi areálu jednala se zástupci Školního lesního podniku Masarykův les Křtiny a Mendelovy univerzity v Brně, pod kterou spadá. Podle nich se jednalo jen o jednu schůzku a od té doby nemají o vývoji projektu žádné zprávy. „Tehdejším záměrem investora byla stavba domu pro seniory. Jednání bylo o lesních porostech na okraji areálu a řešení příjezdové komunikace,“ řekl Deníku Rovnost prorektor pro strategii, udržitelnost a účelovou činnost Mendelovy univerzity v Brně Martin Klimánek.

Komplex budov se částečně nachází v ochranném pásmu přírodní rezervace Malužín. Poblíž železnice a silnice mezi Adamovem a Bílovicemi nad Svitavou. V červnu 1930 byl slavnostně otevřený jako Masarykova studenská ozdravovna. Její vybudování stálo přibližně čtyři miliony.

Ústav prošel řadou reorganizací. Od července 1960 byl celý areál pod správou Okresního ústavu národního zdraví Brno-venkov. V roce 1961 dělníci zařízení přebudovali na ústav pro léčbu tuberkulózy a později i dalších respiračních nemocí. V roce 2001 se stal součástí Fakultní nemocnice Brno a začal fungovat jako léčebna dlouhodobě nemocných. Smlouvy zaměstnancům skončily k 30. 6. 2011 a léčebna se uzavřela. Od té doby chátrá.

Šestadvacet let v léčebně pracovala jako zdravotní sestra například Jana Chladilová z Adamova na Blanensku. V době jejího nástupu to ještě byla nemocnice plicních a respiračních onemocnění. Viděla tam umírat lidi s rakovinou plic. Na pozici vrchní sestry v zařízení zůstala až do jeho uzavření. „Za mě je to obrovská škoda, že se léčebna zavřela. Vybavení jsme měli na úrovni klinik a byly za námi vidět výsledky. Navíc jsme podle mého fungovali jako tým, který táhl za jeden provaz. Bylo tam takové rodinné prostředí. Vybudovat ho ale nebylo jednoduché. Mrzí mě, že to vzalo takový konec. Vždy, když kolem zavřené léčebny jedu, okamžitě mi naskočí vzpomínky,“ poznamenala žena, která je již v důchodu.

Kapacita lůžek následné péče v nemocnicích zřízených Jihomoravským krajem:

  • Nemocnice Kyjov, 37 lůžek
  • Nemocnice Ivančice, 60 lůžek
  • Nemocnice Tišnov, 60 lůžek
  • Nemocnice Hustopeče, 94 lůžek
  • Nemocnice Vyškov, 90 lůžek
  • Nemocnice Znojmo, 115 lůžek
  • Nemocnice Letovice, 120 lůžek

Zdroj: Jihomoravský kraj