„V krasu jsme v těchto dnech zaznamenali dva páry sokolů. Ve stejných lokalitách jako v minulosti. Chystají se zahnízdit a potřebují klid. Jedno z míst je u Býčí skály,“ řekl Deníku dobrovolný strážce ochrany přírody v Moravském krasu Radovan Mezera.

Dodal, že informace o uzavřené ploše v okolí Býčí skály najdou turisté i na serveru Mapy. Druhé hnízdiště ochránci přírody tají. Obě místa v národní přírodní rezervaci budou až do konce hnízdění hlídat. Zaměří se také na dodržování zákazu požívání dronů. I ty by totiž mohly hnízdění vzácných dravců a vyvedení mláďat ohrozit. Stejně jako pohyb lidí v bezprostřední blízkosti hnízd. „Většinu přestupků řešíme domluvou, ale někdy se to bez pokuty neobejde,“ dodal Mezera.

Zmínil i jeden nevšední přestupek. Před časem se ho dopustil muž, který se s horkovzdušným balonem dostal do blízkosti sokolího hnízda. Při hlídání hnízdících sokolů loni pomáhala asi dvacítka dobrovolníků. Například lektoři z Domu přírody Moravského krasu nebo lidé ze školského zařízení pro environmentální vzdělávání Lipka.

V Moravském krasu sokoli stěhovaví v roce 2016 zahnízdili bezmála po půl století. Vyvedli tehdy tři mláďata. O rok později měly dva páry celkem pět mláďat a následující rok osm. V roce 2019 pak ze sedmi mladých sokolů přežila jen tři. Zbývající ulovil výr velký. Loni opustilo dvě hnízda v krasu pět sokolích mláďat. „Podle statistik asi třetina hnízdění není úspěšná. V prvním roce života pak číhá na mláďata sokola spousta nástrah a nebezpečí. V tomto období je jejich úmrtnost až šedesát procent,“ uvedl René Bedan, který se věnuje pozorování a mapování výskytu těchto dravých ptáků v Moravském krasu.