„Je jich tu hodně. Samozřejmě to obtěžuje, ale žádný problém, že by třeba vosa někoho štípla, jsme zatím nezaznamenali,“ uvedl například Pavel Flek z jedovnické restaurace Olšovec.

Právě léto je období, kdy hmyz otravuje lidi nejvíce a někdy po bodnutí dochází i k závažným alergickým reakcím. „Ve srovnání s ostatními měsíci v roce vyjíždějí v létě záchranáři k případům, kdy má člověk alergickou reakci po píchnutí hmyzu, častěji. Na Blanensku to bývá několikrát do týdne,“ uvedl mluvčí Zdravotnické záchranné služby Jihomoravského kraje Radek Turin. Ten doporučil, aby lidé po bodnutí místo začali ochlazovat. „Pokud by ale člověk vypil nápoj, kde by byla například vosa, je potřeba ihned volat záchrannou službu. Kvůli otoku by se totiž postižený mohl udusit,“ dodal Turin.

Lidí s alergií na hmyz přibývá

Nateklé místo po hmyzím bodnutí lze také podle alergoložky Hany Odehnalové z blanenské nemocnice natírat antihistaminickou mastí. „Pokud by ale u pacienta byla alergická reakce po bodnutí výraznější, například vyrážka po celém těle či bolení břicha, je nejlepší, aby přišel k alergologovi,“ uvedla Odehnalová. Podle ní se ale vyšetření a testy nemohou dělat ihned po alergické reakci. „Je potřeba šest až osm týdnů počkat a až pak udělat testy,“ upřesnila Odehnalová, která doplnila, že lidí s alergií na hmyz je nyní více. „Ve srovnání s dobou před pěti lety pacientů s tímto typem alergie přibylo asi o dvacet procent,“ dodala Odehnalová.

S hmyzem mají práci přes léto také hasiči. Ti ale podle mluvčího jihomoravských hasičů Jaroslava Haida zasahují proti hmyzu jen v případě bezprostředního nebezpečí, když je ohroženo více lidí. „Když někdo volá, že má třeba na zahradě vosí hnízdo, odkážeme ho na deratizující firmy,“ uvedl Haid. Podle něj výjezdů, kdy záchranáři likvidují nebezpečný hmyz, ve srovnání s minulými lety na Blanensku nepřibylo. „Nevymyká se to běžnému průměru. Od začátku srpna vyjeli dobrovolní hasiči asi pětkrát,“ uzavřel Haid.

Zvýšený počet hmyzu, zvláště pak vos, na které si lidé nyní často stěžují, nezaznamenal ani odborník na hmyz Vladimír Ptáček z Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně. „Včel je málo a ani vosy nejsou přemnožené. Jde jen o to, že kvůli delším dešťům se smyla sladká medovice, která slouží jako potrava pro vosy. Vosy se tak snaží získat cukr jinde, létají kolem sladkých jídel a nápojů a lidem se pak zdá, že je jich více,“ vysvětlil Ptáček.