Stavbě však brání paradoxní skutečnost. Dva malé pozemky, přes které má takzvaný průleh vést, obec nevlastní. A jejich skutečný majitel neexistuje.

Název projektu není podle starosty obce úplně přesný. „O protipovodňové opatření v běžném slova smyslu se vlastně nejedná. Půjde o takzvaný průleh, sníženinu v terénu, kterou voda poteče do říčky Bělé. Přestane tak působit škody," ozřejmil starosta Lhoty Rapotiny Michal Sedlák.

K problémům v obci dochází kvůli jejímu umístění v krajině. „Ležíme v údolí mezi vysokými kopci. Největší potíže nám způsobuje žleb, který vede k Újezdu u Boskovic. Odtud k nám po vydatnějších deštích teče velké množství vody," připomněl Sedlák.

Vodu poté není tamní kanalizace schopná pojmout. „Nakonec to často dopadne tak, že vodu silniční příkop a navazující kanál nepojme a ta se vylije na silnici a přilehlé pozemky. To nedělá dobře jejich povrchu a samozřejmě komplikuje dopravu," podotkl starosta obce.

Zásahy silničářů

V takovém případě musí zasáhnout silničáři. „Je to obecný jev, který netrápí jen lidi ve Lhotě Rapotině. Do kanálů se dostane listí a bahno. Jakmile vyteče voda ven, musíme zasáhnout. Všechny podobné případy řešíme operativně, nedá se říct, kde mívají největší problémy," řekl vedoucí blanenské pobočky Správy a údržby silnic Jihomoravského kraje Miloš Bažant.

Druhý zásadní problém se začal objevovat od loňského roku, kdy se Lhota Rapotina připojila na jednotnou kanalizaci. „S ní totiž souvisí funkce naší čističky odpadních vod. Přívaly vody komplikují její provoz, protože se do ní dostávají balastní vody a bahno," poznamenal Sedlák.

Ani to však není případ pouze této obce. „Výhodnějším řešením je samozřejmě kanalizace oddělená. Jedním potrubím v takovém případě prochází voda dešťová a druhým splašková. Ale je to varianta dražší, která navíc není vždycky proveditelná," vysvětlil ředitel boskovické divize Vodárenské akciové společnosti Petr Fiala.

Vedení obce se rozhodlo situaci řešit způsobem, který nazývá návratem do minulosti. „Už naši předkové totiž využívali oné sníženiny v terénu, která ústí do Bělé a potrubím podchází silnici. Průleh zemědělci za minulého režimu rozorali. Ale trubka pod silnicí zůstala. Takže ji musíme pořádně vyčistit a znovu se napojit," uvedl Sedlák.

Není to však tak jednoduché. „Bojujeme s tím už zhruba rok. Problém totiž vyvstal s pozemky, přes které trasa vody povede. Dotkne se hned několika, ale většinu vlastní obec. Až na dva o rozloze jen několika desítek metrů čtverečních. Jejich oficiálním majitelem jsou Jihomoravské státní lesy, které už dlouhou dobu neexistují," vylíčil paradoxní skutečnost Sedlák.

Vedení obce tak musí najít způsob, jak všechno vyřešit. Až poté začne jednat se zástupci boskovického stavebního úřadu. „Stavět nezačneme dříve než za rok. Ačkoli se jedná o vzdálenost výrazně přesahující jeden kilometr, nepůjde technicky o nic náročného. Podle velmi předběžných odhadů počítáme s náklady kolem půldruhého milionu korun," dodal starosta Lhoty Rapotiny.