Vedení městysu si nechalo vyčíslit náklady, které by mu po vystoupení ze svazku vznikly. „Činí přibližně devět milionů korun a zaplatili bychom je z úvěru. Částka zahrnuje vypořádání závazků vůči svazku ve výši téměř sedmi milionů korun a také náklady na technická opatření, která by bylo při vystoupení nutné provést," vysvětlil starosta Černé Hory Ondřej Měšťan.
O vyhlášení referenda usilovala především občanská aktivita Naše voda, jejíž členové tvrdí, že voda je v Černé Hoře příliš drahá. „Za vodné a stočné platíme téměř devadesát korun za kubík. To je nejvyšší cena v regionu. Například Lysičtí platí za kubík vody sedmapadesát korun, Ráječtí šestapadesát korun," vysvětlil člen aktivity Vlastimil Polínek.
S otázkou referenda jsou členové aktivity spokojeni. V roce 2009, kdy se také konalo referendum kvůli drahé vodě, to ale viděli jinak. „Tehdy byla otázka zavádějící a předcházela jí účelová kampaň ze strany tehdejšího vedení městyse. Teď si určitě také necháme vypracovat finanční analýzu, abychom mohli obyvatelům sdělit, jak městys k devítimilionové částce dospěl. Aby z toho nebyli zmatení," uvedl člen aktivity Patrik Hořava.
K platnému rozhodnutí v referendu je potřebná pětatřicetiprocentní účast všech oprávněných voličů. To v Černé Hoře znamená asi pět set šedesát lidí.
