V předsálí ostrovského kina se před devátou ráno postupně schází asi třicítka místních v různých kostýmech a s dobrou náladou. Zuzana Čechmanová se synem Davidem jdou za kostlivce. „Já se loni převlékla za havajskou tanečnici. Jak se mi tančilo na mrazu? Dopadlo to dobře. Syn šel za piráta a letos chtěl změnu. Tak jsme si obstarali kostýmy kostlivců,“ usmívá se žena.

Poprvé do masopustního průvodu v Ostrově u Macochy vyráží s pončem a slaměným sombrerem například Dan Krbeček. Původně mu měly doprovod dělat děti, ale ty prý marodí. „Kostým jsem měl doma už delší dobu, tak ho dnes pořádně provětrám. Konkrétní jméno moje postava zatím nemá, možná ale nějaké dostane během pohybu po obci,“ hlásí jeden z účastníků sobotního průvodu.

V Ostrově je rybník a tak mezi maskami nemůže chybět ani jeho vládce. Roli vodníka už má možná doživotně rezervovanou Michal Horský, který ji nedávno věrně ztvárnil při tamním dětském dnu. S manželkou a partou kamarádů, která si říká Ostrožilci, se do tamního rybníka navíc chodí pravidelně otužovat. Takže k vodě má blízko.

Na líčení si před sobotním průvodem dokonce objednal na internetu speciální vojenské maskovací barvy. „Po dětském dni jsem prostě jen nechtěl měnit barvu, Vodu mám rád. Takže jsem dnes povoláním vodník. Ale pozor, ne podvodník! Barvy jsou perfektní. Zelenej ale budu dost večer,“ vtipkuje.

Při procházce obcí, dům od domu, totiž patří k dobrým mravům procesí dospělých masek pohostit. A na zahřátí i něčím ostřejším. Děti se zase těší na kopu sladkostí. Před domem, kde bydlí Eva a Aleš Vybíhalovi na ně čeká hromada domácích vdolků. Dobrotou s povidly a šlehačkou se láduje i král zvířat, lev. „Výborné,“ oblizuje se další člen průvodu v masce kočkovité šelmy.

Paní Eva vdolky smažila v pátek večer a s manželem nachystala v mrazivém sobotním dopoledni pro dospělé také pálenku. „Chodit na mrazu celý den je náročné a z vlastní zkušenosti víme, že občerstvení přijde vhod. Asi před patnácti lety jsme byli u toho, když se tady v Ostrově tradice masopustu obnovovala. Máme na to parádní vzpomínky. Tehdy se tuším vybíraly při průvodu v domácnostech peníze na dětské aktivity. Výlety a lyžařské oddíly. Je fajn, že tradice ostatků tady žije dál,“ říká žena.

Její manžel vzpomíná, jak šel před lety za Otesánka. „Lidi masopustem tehdy žili a vyráběli si masky. Večer posezení v hospodě. Paráda. Já si vzpomínám, jak jsem celý den na sobě nosil jako Otesánek starý škopek,“ směje se muž.

A průvod míří zase dál. Na mládí při jeho vítání vzpomíná také důchodkyně Miloslava Skládalová. Pochází z nedalekého Rozstání a do Ostrova se přivdala. „Jak pak bych si nepamatovala na masopusty. Spousta legrace. Průvod masek, pochovávala se basa a večer pak byla zábava. Jednou jsme šli s kočárkem a panenkou v kostýmech ze třicátých let, pak zase za sestřičky a doktory. Jsou to vzpomínky na moje mládí. A mám velkou radost, že se toho tady v Ostrově chopili mladí a tradici drží. To je moc pěkné,“ říká na rozloučenou. Průvod už v tu dobu zvoní u dalšího stavení.