Blanenští i Boskovičtí využívají pro tento druh odpadu vlastní pozemky. Za jeho uložení by totiž majitelům skládek museli zaplatit obrovskou sumu peněz.

Zeminu a stavební suť vyváželi Letovičtí dlouhou dobu na Červený vrch. Nyní ale skládku rekultivují. „Zadali jsme tedy lidem z technického odboru, aby vyhledali jiné místo, kam bychom zemité výkopky mohli ukládat. Není však snadné takovou plochu najít,“ nastínil místostarosta Letovic Bohuslav Kuda s tím, že stojí o místo, odkud hlína v době dešťů nesklouzne a nezavalí jiné pozemky.

Hlína z cyklostezky

„Proto nepřichází v úvahu třeba lesní pozemky, které sice patří městu, leží ale ve svažitém terénu,“ podotkl Kuda. Letos se chtějí Letovičtí pustit do stavby cyklostezky. Ta by měla vést ke Svitávce. Při práci však dělníci vykopají velké množství zeminy. A tu bude potřeba někam uložit. „Pokud by měla výkopky ukládat sama stavební firma, naúčtovala by si do celkové ceny i peníze za dopravu či samotné uložení. Tato částka by byla vysoká,“ pokračoval Kuda. Ten doufá, že bude možné hlínu vyhloubenou při stavbě cyklostezky uklidit ještě na Červený vrch. Úpravy skládky totiž v tu dobu nedospějí do finále.

K rekultivaci skládky se vedení města rozhodlo proto, aby zabránilo průsaku odpadu s dešťovou vodou do půdy a jeho dalšímu šíření. Skládka je totiž stará desetiletí a nikdo netuší, co všechno se na ni v minulosti vyváželo. Rekultivace si vyžádá necelých deset milionů korun. V areálu vyroste i sběrný dvůr.

K dalšímu použití

Pozemky určené k ukládání zeminy vlastní i Blanenští. „Pokud bychom tento odpad vyváželi jinam, zaplatili bychom za kubík asi pět set korun. To je vysoká částka, proto šetříme v rozpočtu tím, že vyvážíme zeminu na bývalé baseballové hřiště nad sídlištěm Písečná. Odpad pak za čas znovu použijeme na terénní úpravy či zásypy,“ přiblížil místostarosta Blanska Jindřich Král a dodal, že zemité výkopky si mohou odvézt i firmy, které pro město staví.

Zemina končí také v dolnolhotském lomu. Tam však podle Krále její uložení stojí peníze a vládne tam přísný režim.

I Boskovičtí chtějí ušetřit. Proto využívají prostor v areálu Doubravy. „Pro město je velká výhoda, že tam můžeme suť i zeminu vyvážet. Tento odpad později použijeme třeba jako podloží na terénní úpravy,“ vysvětlila boskovická místostarostka Jaromíra Vítková. Další plocha, kde Boskovičtí vrství hlínu na hromady, se nachází za nemocnicí blízko připravených základů pro stavbu bytových domů. Také zde uloženou zeminu dělníci použijí na úpravu ploch kolem postavených domů. „Neukáznění lidé nám ale na toto místo vozili nejrůznější odpady, které tam nepatří. Proto jsme jednu z deponií oplotili a stejně zajistíme snad i tu druhou,“ dodala Vítková.